Karetní výklad strážných andělů pro týden od 18. do 24.1. 2016

Milí přátelé,

máme tady třetí lednový týden a spousta z nás nyní uskutečňuje plány, k nimž se rozhoupala začátkem roku či ještě dříve. Naši andělé nás v těchto plánech podporují a připomínají nám, že nemáme pochybovat o svém úspěchu, protože jsou-li naše plány v souladu s naším nejvyšším dobrem, vždy uspějí, bez ohledu na množství nepříznivých okolností. Naše sebedůvěra a víra ve Vesmír je důležitým klíčem, který se na našem úspěchu podílí, protože když si nevěříme a nebo v sobě nosíme negativní přesvědčení, jako např. že úspěch není možný, že si ho nezasloužíme apod., sami si pod sebou podřezáváme větev a zhmotňujeme si neúspěch. V tomto týdnu jsme vedeni k odstranění toho, čím si sami bráníme ve spokojenosti.

Andělé nás vedou k uvědomění, že úspěch a hojnost jsou nám zcela přirozené. Není to žádná výsada pro pár vyvolených, ani to není něco, o co bychom měli bojovat a usilovat – je to něco, co zcela přirozeně proudí do života nás všech, a čemu všelijakými způsoby v proudění bráníme. Náš úkol tedy nespočívá v dosahováníhojnosti a úspěchu, ale v jejich umožnění, v tom, přestat jim bránit v přirozeném proudění.
To se týká všech oblastí v našem životě. Ať už si cokoli přejeme a nemáme to, a je to přitom v souladu s naším vyšším dobrem (ne všechno, po čem toužíme, vždy vede ke štěstí), pak dané věci nějakým způsobem sami bráníme přijít. Zejména se to týká myšlenkových návyků a přesvědčení, z nich vyplývajícího naladění a rovněž jednání či naopak nejednání založeného na pocitech omezení a nedostatku. Naše vlastní energie má velký vliv na to, co k nám přichází = co je k nám přitahováno, a co k nám naopak přijít nemůže = co je naším naladěním odpuzováno. Ať už si čímkoli bráníme v hojnosti, je možné to změnit, i když třeba zatím nevíme jak. Nechme se tedy vést svými anděly a buďme ochotni se měnit tak, jak pocítíme, že potřebujeme.
VŽDY existují způsoby, jak se dostat k tomu, co si přejeme. Vždy. Je na nás, abychom přestali věřit tomu, že to tak není. Když se nás někdo zeptá, jak se nám daří, a my odpovíme, že dobře zrovna ne, další otázkou je, proč to tak není? Co uděláme? Zamyslíme se nad tím, co všechno bychom tedy mohli udělat, abychom svůj stav zlepšili? A nebo začneme vyjmenovávat všechny a všechno, kvůli komu jsme na tom tak, jak jsme? Stavíme se do pozice své přirozené zdravé síly a víry, že všechno zvládneme, a nebo veškerou moc nad sebou dáváme druhým lidem a vnějším okolnostem a stavíme se do pozice oběti? To všechno je jen na nás.
Ano, samozřejmě jsou situace, kdy jsme opravdu oběťmi, samozřejmě existují okolnosti, nad kterými moc nemáme a které změnit nemůžeme – ale vždy existují cesty, jak se k daným věcem postavit jinak, a vždy existují věci, které změnit můžeme. Na ty je třeba zaměřit. Pokud jsme si jistí, že něco nemůžeme ovlivnit – zejména jedná-li se o svobodnou vůli a volby jiných lidí, do nichž nemáme právo zasahovat – soustřeďme se na to, co ovlivnit můžeme. Často, když se odpoutáme od situací, které nemůžeme změnit, jim takto poskytneme volný prostor pro jejich přirozený vývin a přestaneme jim bránit v samovolném řešení – a tak se vyřeší, aniž bychom cokoli udělali, čistě proto, že jsme se je přestali snažit ovládat a poutat se k nim.
Ponechat věcem svobodu a nelpět na tom, jaké “by měly být” je jedna z věcí, které se potřebujeme naučit. Neznamená to nestarat se, ale nechat jim volný prostor, aby mohly “dýchat”. Potřebujeme se zbavit strachu; dojmu, že jsme jediní, na kom daná věc záleží, a představy, že když danou věc pustíme, tak se vše sesype. Pouze naše ego nás staví do pozice jediných spasitelů, kteří mohou něco udělat. Je důležité důvěřovat i Vesmíru/Bohu a jeho moudrosti, která dalece přesahuje tu naši a která vždy zařídí, aby o všechno důležité bylo postaráno, i když si sami nevíme rady.
Andělé nás také vedou k tomu, abychom se nenechali odrazovat od svých cílů kvůli všelijakým argumentům ega vycházejícím ze strachu. Vždy budou existovat důvody, proč to či ono nedělat, ale kdybychom jen čekali, až zmizí všechna “proti”, nikdy bychom se nedočkali. Proto jsme vedeni k prioritám – upřednostnit pro před proti, ujasnit si, co je důležitější a na čem opravdu záleží a nesoustřeďovat se jen na to, proč něco nedělat. Čekání na “dokonalé” podmínky je zbytečné. Jak se říká: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. ;)

– Magda

* * *

Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.

První kartou pro tento týden je Intuice a vhledy. Ta vypovídá o období klidu, nejlépe o samotě v meditaci, o zabývání se svým nitrem, kde spočívají odpovědi na naše otázky, které zatím tak zapáleně hledáme v okolním světě. Tato karta nás vede k tomu, abychom se naladili na své vlastní nitro, zůstali s ním v kontaktu a věřili svému vedení i přesto, že se může lišit od názorů a rad jiných lidí. Pokud se chystáme k nějakému rozhodnutí, říká nám tato karta, že se nemáme podřizovat jiným a jejich představám o tom, jak bychom měli žít. Pokud jasně cítíme, že něco potřebujeme, a jsme si jisti, že ta která cesta je pro nás ta nejlepší, stůjme si za tím, i kdyby proti tomu měli druzí jakékoli námitky. Lidé mají omezený pohled na věci a mají sklon se dívat hlavně na ohrožení a negativní stránky věcí, proto, pokud budeme chtít vyslechnout rady a přijmout vedení, naslouchejme radám Nebes – ta nás vždy vedou prostřednictvím našeho srdce a našich božsky inspirovaných představ. Naše intuice by nás nikdy nevedla do něčeho špatného a můžeme jí proto zcela důvěřovat. Jasným indikátorem, že se jedná o správnou cestu, je pocit souladu, pocit uvolnění při představě, že se tak rozhodneme, a pocit svobody. Naši andělé nás nikdy nenechají zabloudit, protože naše poslání je důležité a dělají proto vše, abychom zůstali na správné cestě. Jejich radou tedy je naslouchat vlastnímu srdci a upřednostnit toto vedení před naléháním jiných lidí.

Druhou kartou pro tento týden je Pomocník Citů – karta romance, lásky a milující atmosféry. Poukazuje na to, jak velký vliv mají na naše svobodné rozhodování vztahy v našem životě. Až příliš často řídíme svůj život podle toho, co se líbí druhým a co potěší je, zatímco zapomínáme na sebe, na to, co se líbí nám a co by potěšilo nás. Není to buď a nebo – neznamená to, že když uděláme věci tak, jak se to líbí nám, půjde to proti těm ostatním. Naopak, poslechneme-li vlastní srdce a vykonáme vše v souladu s ním, v konečném důsledku to přinese mnohem vyšší dobro všem. Naše vnitřní vedení nás vždy vede tam, kde prospějeme všem, tedy jak druhým, tak i sobě. Kdykoli se rozhodujeme tak, že přitom sami sebe a své potřeby či přání zanedbáváme (např. kvůli snaze zavděčit se druhým), nejednáme v souladu s vyšším vedením. Protože to má vždy na paměti dobro všech a vychází z lásky a míru, nikoli ze strachu, že nás někdo odmítne nebo že se někomu nebudeme líbit.
Jiným poselstvím této karty je láska ve formě partnerství. Říká nám, že pokud si přejeme mít láskyplné vztahy, je třeba takové energie nejprve rozvinout ve svém vlastním nitru. Sami v sobě musíme rozvinout romantické prostředí, chceme-li ho vytvořit i v našem vnějším světě – ve formě vztahu. Dokud sami nejsme plni lásky a nenecháme se naplnit touto energií, budeme přitahovat něco úplně jiného, co se nám zrovna líbit nebude. Pokud se na jakékoli úrovni odmítáme, shazujeme, ponižujeme, zanedbáváme nebo snižujeme svou hodnotu a porovnáváme ji s hodnotou jiných, pak z nás láska rozhodně nevyzařuje a nemůže k nám tudíž přitáhnout lásku ani v jiné formě. Soustředěním se na lásku vůči sobě samým můžeme nyní velmi pozitivně ovlivnit přitahování vztahů a osob, s nimiž budeme moci tuto krásnou energii sdílet, posilovat a šířit do světa. 

Poslední kartou pro tento týden je Šestka Myšlenek, která naznačuje, že se nakonec opravdu rozhodneme dosavadní stav věcí změnit a že i když nevíme, co a jak bude, nebudeme se bát vykročit. Je to karta symbolizující cestu do neznáma, která nám ale přinese požehnání už proto, že setrvat na původním místě by pro nás bylo příliš bolestné nebo nepříjemné. Je to karta pozitivního posunu a odchodu z místa, kde jsme byli nešťastní.
Vypovídá také o obratu našeho myšlení a přesunu k pozitivnějším, uvolněnějším myšlenkám a vizím. Přestaneme zbytečně bojovat, plýtvat svou energií a kazit si život negativitou. Povolíme otěže, konečně se poddáme vyššímu proudu a věci se začnou uvádět do pohybu podle přirozeného zákona hojnosti. V souvislosti s ostatními kartami to znamená, že jakmile se naladíme na své nitro a srdce a začneme v sobě rozvíjet lásku a další energie, které si přejeme zhmotnit, snadno k nim poplujeme jako lodička na kartě. Opustíme zažité negativní návyky a pocítíme pozitivní posun, byť ještě nevidíme, kam vlastně plujeme. Víme jen to, že to, co jsme zažívali dosud, už nechceme, a že stejně není cesty zpět. Může to znamenat i změny, které učiníme čistě proto, že nám nic jiného nezbyde – a možná i proto, že jsme Vesmíru nedali na výběr, než aby nás k nim “dotlačil”. Jsou to však změny pozitivní, které nám přinesou mnohem více dobra, než kdybychom setrvali tam, kde jsme dosud byli. Místo, kam plujeme, už může být jen lepší.

SHRNUTÍ
V tomto týdnu budeme dělat to, co nám pomůže změnit sebe samé tak, abychom si do života přitáhli to, co si skutečně přejeme. Znamená to také, že si přiznáme, co opravdu chceme, přestaneme se bát to chtít (což nejčastěji vychází z našeho strachu z nesouhlasu druhých) a posílíme víru v sebe samé a vnitřní vedení, které je napojené na tu Nejvyšší Moudrost, která existuje, a proto nemusíme nijak pochybovat o její pravdivosti. Vyžaduje to však naši vlastní vůli, naše vlastní rozhodnutí, že ano, že si dáme přednost, že dáme přednost vedení lásky před odrazováním strachu, že dáme přednost vlastnímu pocitu před argumentováním vlastního ega nebo ega druhých lidí. Neznamená to, že si jejich názorů neceníme nebo že je nemáme rádi, když nejednáme tak, jak si představují, zkrátka je to o tom, že i my jsme důležití, že i my máme svou hodnotu, že i naše přání si zaslouží být naplněna a že si toto všechno konečně uvědomíme a podle toho se zařídíme. To, že nás někteří lidé nepodporují, neznamená, že náš úsudek je špatný – vypovídá to více o jejich vlastních omezeních, podle kterých se řídí a která jim dle jejich názoru zajišťuje jakési bezpečí a jistotu. Zavírat se do “ohrádky” však znamená bránit si v růstu a protože to děláme ze strachu, vždy to nakonec posiluje pouze další strach. Dovolíme-li si být svobodní a rozhodovat se skutečně na základě lásky a vědomí si vlastního vnitřního vedení, projevujeme tak i víru v Boha, že se vždy postará o naše bezpečí a který nám v případě skutečného ohrožení pošle naprosto jasné vedení a strážné anděly na pomoc. Není se třeba bát, že by nám nově nabytá svoboda mohla nějak ublížit nebo nám něco vzít. Často ti nejzodpovědnější lidé mají ten největší strach, že nebudou zodpovědní. Andělé nás tedy vedou k tomu, abychom nejprve více věřili sami v sebe – a všechno pak půjde lépe :)

* * *

Zdroj: andelskydenik.blogspot.cz

Děkujeme