Karetní výklad strážných andělů pro týden od 4. do 10.7. 2016

Milí přátelé,

i v tomto období jsme stále vedeni k ochotě nechat věci plynout svým směrem a nechat jít vše, co není pro naše nejvyšší dobro. Andělé nám připomínají, že když snižujeme svůj standard a smiřujeme se i s velmi špatnými podmínkami, jen abychom nemuseli něco měnit, pak přesně to pak nadále dostáváme – trápení, strádání a nedostatek, ať už v jakékoli oblasti. Musíme si dovolit přijmout víc, nesoudit se za to, uznat svou cenu a nechat Vesmír, aby nám dal to, co je pro nás nejlepší. Sami nemusíme vědět, co přesně to je; zkrátka musíme věřit jemu, že to ví – a on to ví a dá nám to. Dokud se budeme smiřovat s něčím, co nám nestačí, ba co nám dokonce ubližuje, budeme ve světě podporovat právě nespokojenost a nenaplnění, a sami si přitom zabráníme v plnění svých přání. Můžeme se modlit jak chceme, ale pokud si uvnitř opravdu nepřiznáme svou vlastní hodnotu a nedovolíme si být šťastní – což může vyžadovat i puštění se některých věcí, lidí, vztahů, míst pod. – modlitby se nemohou naplnit, a nebo ne tak, jak by mohly, kdybychom jim nestáli v cestě. Vesmír nemůže jít proti naší svobodné vůli a pokud se rozhodneme nic neměnit a je to přitom důležité pro splnění našeho přání, plně naši volbu respektuje. Ale my jsme pak nešťastní.

Potřebujeme si srovnat priority – jestli je pro nás důležitější být šťastní a nebo se vyhnout změnám. Přestože změny nemusejí být vždy příjemné, jsou pro nás osvobozující – zbavují nás toho, co nám stojí v cestě a co neodpovídá naší skutečné podstatě: lásce, radostí a světlu. Z našeho života nikdy neodejde nikdo a nic, co by pro nás mohlo být dobré. Vesmír nemá žádný důvod brát nám něco dobrého, prospěšného a zdravě fungujícího, i když nám někdy připadá, že se děje přesně to. Je to jen náš subjektivní, lidský pozemský pohled na věci, který může být velmi omezený a zkreslený. Naši andělé nám radí nepoutat se tolik k soudům své mysli, která nám říká: “Je to tak a tak, protože tak to já vidím” a raději poslouchat své srdce: “I když nevím, jak přesně to je nebo není, vím, že to bude dobré a že všechno směřuje k tomu nejvyššímu dobru pro mě i pro druhé”. Spoustu utrpení si způsobujeme sami, už jen tím, jak na věci nahlížíme, jak o nich uvažujeme a jaké emoce v sobě vyvoláváme tímto myšlením. Naši andělé nám mohou pomoci s pozvednutím naší perspektivy (byť to nemusí znamenat, že najednou všechno pochopíme), ale potřebují k tomu naši ochotu. Kdo není ochotný měnit to, co je třeba, aby mohl být šťastný, zůstane ve svém neuspokojivém stavu tak dlouho, dokud ochotný nebude. Kdo nic nemění, nemůže se divit, že se nic nemění. 

Andělé nám připomínají, že změny nejsou naši nepřátelé, ale jsou spíše jako vítr, který pročesává koruny stromů a odnáší z nich suché listí, které stromy nepotřebují a po jejichž odvátí se ke stromu dostane mnohem více světla a vzduchu, a zároveň tak vytvoří místo pro nové lístky. Není to nic negativního. Co nám ubližuje, je hlavně strach a negativní myšlení, které v nás následně vyvolávají odpovídající emoce. Nevypovídá nic o tom, jaká ta změna opravdu je, jen se nás snaží “preventivně připravit na nebezpečí”, které má naše ego spojeno se vším neznámým a nepředvídaným, byť to přitom může být i ten nejkrásnější zázrak ze všech. Před skutečným ohrožením nás vždy varuje naše intuice a pokud ji následujeme, jsme vždy v bezpečí. Strach sám o sobě se zdá být dobrý jen na povrch – ve skutečnosti nás brzdí a brání nám v plném prožívání života. Nebát se neznamená být hloupí nebo naivní, ani to není žádné ignorování faktů, je to zkrátka o tom, že si dané okolnosti nebudeme ještě přibarvovat, zbytečně si ubližovat a blokovat celou situaci, která by přitom mohla být už i vyřešená, nebýt našeho lpění na strachu ze změny. Požádejme tedy své anděly o to, aby nám pomohli nejen se změnami a pozitivnějším náhledem a naladěním vůči nim, ale i se samotnou OCHOTOU ke změně svých náhledů, postojů, naladění, vnímání a uskutečnění ohledně těchto změn. Protože když nejsme ochotní změny připustit, ani Vesmír s tím nic nenadělá. Věřme, že nám do života vždy přijde pouze dobré a ještě lepší, a nebojme se. Nikdy nás nepotká nic, co bychom nemohli zvládnout, a vždy se nám dostane všeho, co ke zvládnutí potřebujeme :)

– Magda

* * *

Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.

První karta pro tento týden je Strážce Činu, která představuje buď osobu nebo situaci. Jako osoba je to někdo vůdčí a činorodý, kdo se nebojí vystoupit a být vidět, kdo je charismatický, inspirativní a nebojí se výzev. Taková osoba nám může být v tomto období nápomocná. Stejně tak to však může být poselství pro nás, abychom v sobě probudili tyto vlastnosti a pozitivně je využili ve své situaci.

Ohledně situace nám tato karta říká, že máme jen a jen ve svých rukou, co se svou současnou situací uděláme, a že se nemáme stavět do pozice obětí, které nic nezmohou a kterým “se něco děje”. I když to může být pravda a můžeme trpět kvůli činům jiných lidí nebo kvůli vnějším okolnostem, stále máme ve svých rukou to, jak se k tomu postavíme, zda si budeme utrpení ještě násobit vlastním negativním naladěním či nikoli, a zda vyhledáme a přijmeme pomoc, když ji potřebujeme. Tato karta nám říká, že rozhodně nejsme tak bezmocní, jak si myslíme, a že i když s některými věcmi nepohneme, stále přitom existuje spousta věcí, které udělat můžeme.

Druhou kartou pro tento týden je Sedmička Citů, která vypovídá o tom, že svá rozhodnutí přizpůsobujeme tomu, jak se to komu líbí nebo nelíbí, popř. je vůbec neděláme, aby někdo druhý nezareagoval nežádoucím způsobem. Je to upozornění na nesvobodu, kterou působíme sami sobě, když hledíme na všechny ostatní, jen ne na sebe. Říká nám, že je načase uznat svou vlastní cenu a vlastní přání, uvědomit si, že jsou stejně tak cenná a důležitá jako přání druhých, a že máme svůj život tvořit tak, jak to chceme my, a ne někdo druhý. Každý z nás žije unikátní, nenapodobitelný život a naše rozhodnutí mají z tohoto základu vycházet. Jen my sami můžeme poznat, k čemu nás naše srdce vede, protože nikdo druhý naše srdce nemá a nemůže tedy opravdu vědět, zda je naše rozhodnutí správné nebo nesprávné – může jen rozumově posoudit možný další vývoj. Tato karta nás upozorňuje, že se ve svém životě zanedbáváme a že bereme víc ohled na druhé než na sebe; že svůj život žijeme podle názorů druhých a podle jejich možných reakcí. Vede nás k tomu, abychom se přestali podřizovat druhým a začali konečně žít svůj život tak, jak opravdu chceme my sami. Svým srdcem nikdy nejsme vedeni k něčemu špatnému. To je důležité mít na paměti zvláště tehdy, bereme-li negativní reakce a názory druhých jako důkaz toho, zda je naše rozhodnutí dobré či špatné. Nemusí s námi souhlasit vůbec nikdo, a přece to bude nakonec to nejlepší rozhodnutí. To však poznáme jen my. Neznamená to upadnout do extrému a “kašlat na druhé”, jak si to někteří lidé přebírají – je nutné rozlišovat zdravou ohleduplnost a nezdravé obětování se a potlačování vlastních potřeb pro zavděčení se druhým. Tato karta nás vede ke svobodě – v myšlení, cítění i jednání. Přestaňme se omezovat kvůli tomu, co by kdo mohl na naše volby a jednání říct, a prostě poslechněme své srdce. Srdce nikdy nikoho nevede ke zlu – pouze k dobru a k důležitým životním lekcím, které naší duši přinášejí zdravý růst.

Pro ty, kdo si přejí milostný vztah, je to také poselství o tom, že se nemáme snažit “vypadat tak a tak” a “působit tak a tak”, aby nás “ten a ten člověk” chtěl, protože i to je omezování vlastní svobody a potlačování vlastního já ve snaze získat si či udržet si přízeň druhých. Takové vztahy nefungují, resp. fungují jen tehdy, když předstíráme a omezujeme se. Získáme-li něčí přízeň jen tehdy, když potlačujeme a omezujeme sami sebe, není to skutečná přízeň vůči nám. Pokud cokoli předstíráme, pak je milována tato naše maska, nikoli my sami. Snaha se někomu zalíbit nebo zavděčit a přizpůsobovat svůj život tomu, co se jemu/jí líbí či nelíbí, nám nikdy nepřinese skutečné štěstí. Buďme sami sebou a získáme přízeň těch, kdo budou milovat nás. 

Poslední kartou je Eso Myšlenek, které vypovídá o jasném rozhodnutí a vyjasnění. Krásně doplňuje předchozí dvě karty, které nám říkají, že svůj život máme pevně v rukou a sami si můžeme volit, jak ho budeme žít, jen co se přestaneme podřizovat druhým a jejich představám. Tato karta říká, že se rozhodneme. Když vypustíme ze své mysli všechny možné soudy ze strany druhých, jejich strašení a negativitu, i svůj vlastní strach z toho, “co když” a “co kdyby”, najednou budeme mít jasno v tom, co by bylo dobré udělat. Velká část našeho vnitřního zmatku vychází pouze ze strachu, ať už našeho nebo cizího.

Kromě toho, že se nám věci vyjasní ve vlastní hlavě, je to také poselství o jasné komunikaci a o tom, že hraje důležitou roli v našem životě a našich vztazích. Když si s druhými lidmi promluvíme na rovinu a vyjasníme si potřebné věci, vyhneme se tak zbytečným nedorozuměním a konfliktům. Pokud z nějakého důvodu není možné si s určitou osobou promluvit, vyjádřeme jí své pocity alespoň formou dopisu, který neodešleme, ale který alespoň napíšeme. Možná tím nezměníme nic na našem vzájemném vztahu a nijak to neovlivní druhou osobu, ale může se mnoho věcí vyjasnit nám a může to pozitivně změnit náš vztah k druhým.

SHRNUTÍ
Výklad na tento týden nám říká, že je načase přestat svůj život žít podle druhých a chopit se ho sami. Kdykoli se rozhodujeme na základě vedení našeho srdce, jednáme dobře ve prospěch všech zúčastněných, a to i tehdy, když s tím sami nesouhlasí a vnímají naši volbu silně negativně. Je třeba nesoudit svá rozhodnutí podle toho, jak na to kdo reaguje, ale podle toho, zda toto rozhodnutí je či není v souladu s naším srdcem. To je jediné, na čem záleží. Naše srdce je napojeno na Vesmír a jeho nejvyšší moudrost, a nikdy nás nevede špatně. Je třeba propustit svou potřebu, aby s námi druzí ve všem souhlasili a ve všem nás podpořili. Přestože si přirozeně přejeme mít harmonické vztahy, tato harmonie by neměla být podmíněná tím, zda se budeme podřizovat a omezovat. Pravá harmonie může ve vztahu vládnout i přes nesouhlas a odlišné úhly pohledu. Pokud nás někdo opustí nebo odmítne jen proto, že jsme se nepřizpůsobili jeho očekáváním a představám, byla jeho přízeň falešná, a o takovou rozhodně nemusíme stát. Nežijme své životy podle toho, jak se to líbí druhým. Přestaňme dávat sami sebe na poslední místo a stavět přání jiných lidí nad ty naše. Náš život není závislý na jejich přízni. Je závislý na NAŠÍ přízni – na tom, jak dobře se staráme sami o sebe a jak moc si vážíme vlastní duše a těla. Pocit, že naše bezpečí a jistota závisí na druhých a jejich přízni, vychází pouze z nevyléčeného vnitřního dítěte, které v sobě máme my všichni; jako u dětí naše bezpečí skutečně BYLO závislé na jiných lidech. Tento dojem nám však někde uvnitř zůstal a na nás je, abychom ho přijali, uzdravili a za svůj život přejali svou zodpovědnost my sami. Přestože je příjemné mít přízeň druhých, naše jistota a štěstí spočívá pouze v nás samých. Nic se nestane, když se odmítneme přizpůsobit někomu, kdo po nás vyžaduje, abychom zrazovali vlastní srdce. Naopak, projevíme si tak nejvyšší možný respekt a zdravou úctu, čímž k sobě přitáhneme osoby a okolnosti, jež nám budou tuto úctu a respekt zrcadlit. A s těmi můžeme mít krásné, harmonické vztahy bez ohledu na to, zda máme nebo nemáme na věci stejný názor. ♥

* * *