Strach roste pouze pokud ho živíme. To, co živíme, se stává sílí a roste. Ego si ze zvyku hledá věci, kterých se obvykle obáváme. Takže nás bude přesvědčovat, ať čteme nebo se vyjadřujeme o problémech a bude v nás vyvolávat představy děsivé budoucnosti.
Strach je hrozný spolubydlící a kolega, protože nás odvádí od našeho pravého životního poslání, vnitřního klidu a pochopení lásky. Jsou dva způsoby, jak se strachem můžeme vyrovnat: jedním z nich je, že proti němu budeme bojovat a ten druhý je, že jej zaplavíme světlem.
Bojovat se strachem je stejné, jako jej živit. S čímkoliv bojujete, to pak roste vyživováno dramatem je posilováno energií, kterou jste do boje vložili. Naštěstí, když strach zaplavíte Světlem, tak to funguje. Pokud jste naplněni Boží láskou a mírem, strach nemá žádnou šanci. Může se projevit jako malý komár, který v pozadí poletuje, a téměř nikoho neruší.
Vnitřní klid a Boží láska nás učí, že se není čeho bát. Láska k Bohu vytváří kolem nás ochranou bublinu založenou na Boží lásce. To však neznamená, že bychom problémy ignorovali, ale řešíme je na základě vnitřní moudrosti a ne na základě impulzivního jednání vyvolaného strachem.
Zde může pomoci modlitba:
“Drahý Bože, prosím naplň mé srdce svou silnou přítomností a mé vědomí takovým množstvím lásky, že budu naplněn mírem.”
A zde je odpovídající pasáž z Bible:
“Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.” (Timoteovi 1:7)
– Doreen Virtue
z karetní sady Archanděla Michaela