Milí přátelé,
začíná nám měsíc srpen a spolu s ním vyvstávají také nové příležitosti k uskutečnění změn, k nimž jsme byli inspirováni, ať už delší či kratší dobu. Mnozí z nás prošli v průběhu uplynulých týdnů k uvědoměním a poznáním, která jim ukázala, kde je třeba něco změnit, a následně sbírali energii a síly k tomu, aby to mohli udělat. V tomto týdnu se začneme rozjíždět a i když stále platí, že se o sebe potřebujeme dobře starat, dostatečně spát, apod., zároveň jsme vybízeni ke krokům, které již budeme mít sílu udělat. Nemusí to přitom být kroky nijak radikální nebo těžké – mnohdy stačí ke spuštění velkých změn i jedna malá, tak jako i ten nejmenší impuls dokáže spustit celou lavinu. Změny, které se začnou rozvíjet, jsou přitom pro nás i všechny zúčastněné velmi pozitivní a brzy nám svou prospěšnost také prokážou.
Andělé nám připomínají, abychom se zbytečně nebrzdili tím, že si budeme říkat, že něco nejde (protože a protože) a raději hledali nové způsoby, jak to udělat. Naše mysl mohla získat přesvědčení, že je něco nemožné, protože se nám to někdy dříve nepovedlo, možná i opakovaně, ale třeba prostě tehdy nebyl ten správný čas a nebo jsme ještě neuměli to všechno, co dnes již umíme. Pokud o něčem pochybujeme nebo v něčem váháme, jsme vedeni k tomu, abychom se nevzdávali a přece jen to zkusili. Výsledky nás mohou i nenadále překvapit. Náš fyzický život zde na Zemi má vymezený čas a nijak se nám nevyplatí, když ho budeme marnit hledáním výmluv, proč něco nemůžeme. I kdyby nám náš nový pokus nepřinesl očekávaný výsledek, budeme alespoň vědět, že jsme již udělali vše, co jsme mohli, a přestaneme pořád přemýšlet “co kdyby”. Tak se pohneme konečně dál, místo abychom přešlapovali na místě.
V tomto čase odstraníme některé bloky, které nám dosud bránily v pohybu vpřed. Cokoli bude potřebovat jít či změnit, umožněme to. Je-li pro nás těžké se něčeho vzdát (např. závislosti, myšlenek, neodpuštěných pocitů či něčeho podobného), požádejme své anděly o pomoc s posílením naší ochoty umožnit změny, které jsou potřebné, i o ochranu a podporu, kterou potřebujeme. Naši andělé nás milují, nemohou však zasahovat do naší svobodné vůle, a tak, pokud se rozhodneme trpět, nemohou s tím nic dělat, byť přitom žádáme o pomoc. Naše svobodná volba je vždy prioritní a dokud ji tedy neučiníme (a o pomoc nepožádáme, neumožníme ji a nepřijmeme), nemůže se přirozeně nic změnit a výsledky se nemohou dostavit. To nejlepší, co můžeme udělat, je být ochotní a otevření, a následovat vedení, kterého se nám dostává. ♥
– Magda
* * *
Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.
První kartou pro tento týden je Pětka Hojnosti. Vypovídá o našem strádání, které může mít různé formy – mohou nám dočasně chybět peníze, pocity lásky nebo můžeme mít zdravotní problémy. Radí nám, abychom se nebáli přijmout pomoc, kterou potřebujeme, a také si o ni říct. Často se modlíme o pomoc, ale když pak přijde – např. ve formě lidí, rad, věcí, příležitosti nebo znamení – tak ji odmítneme nebo přehlédneme, protože pořád čekáme na “tamtu jednu” podobu, ve které pomoc očekáváme.
Když nám chybí peníze a požádáme o pomoc, nemusí nám nutně přijít peníze – můžeme potkat člověka, který nás inspiruje ke změně smýšlení z negativního zaměření na nedostatek na pozitivní postoj vděčnosti – protože náš skutečný problém není absence peněz, ale naše naladění, které od nás peníze trvale odpuzuje. Kdybychom hned dostali peníze, nevyřešil by se tím skutečný problém, a zase bychom o ně přišli. Vesmír ve své pomoci vždy pracuje takovým způsobem, aby byl co nejlepší a nejprospěšnější v co nejširším měřítku. Pošle nám tedy pomoc v takové podobě, která nám pomůže nejen k té konkrétní věci, kterou zrovna potřebujeme, ale zároveň nám napomůže si rozvinout pozitivní návyky či učinit pozitivní změny, které nám budou sloužit trvale a dlouhodobě – a které mohou být prospěšné i našemu okolí.
Obdobně nemusíme hned dostat partnera, pokud toužíme po lásce – může se nám místo toho dostat lekce uvědomění si nedostatku vlastní lásky, která je pro splnění našeho přání velkou překážkou, máme-li navázat skutečně zdravý vztah založený na sdílení lásky, nikoli na jejím zoufalém vyžadování a spoluzávislosti. Stejně tak nám nemusí opravdu pomoci “rychle vyléčit angínu”, ale spíše se napřed naučit lépe komunikovat, tak abychom si energeticky neblokovali hrdlo a naše tělo ho pak nemuselo uvolňovat prostřednictvím nemocí. Takových příkladů je spousta.
Vesmír je velmi moudrý a bere v úvahu i ty věci, které my sami nevidíme. Vedle naší přítomné situace zvažuje i dlouhodobé hledisko – a pak nám pošle řešení, které nejen napomůže vyřešit aktuální situaci, ale rovněž nás přiměje učinit změny, které pozitivně ovlivní naši dlouhodobou budoucnost. Věřme tedy Vesmíru i v době strádání, přijměme lekce, kterých se nám v nich dostává, a otevřeme se jakémukoli řešení a pomoci, které nám Vesmír pošle, protože to je vždy to nejlepší ve všech směrech.
Druhou kartou, která vyšla společně s tou první zároveň, je Šťastná změna. Poukazuje na prolomení dlouhodobého cyklu strádání. Částečně nám říká, že svému strádání můžeme sami dát utrum, a to tím, že se jednoduše rozhodneme nadále netrpět a svůj stav změnit. I když nevíme konkrétně jak, naše ochota změnu udělat k nám potřebné informace a prostředky přitáhne. Tato karta znamená, že se přestaneme považovat za nebohé oběti někoho nebo něčeho, a vezmeme svůj život do vlastních rukou. Může vypovídat také o potřebě odpuštění, protože naše strádání (zejména citové) bývá způsobeno lpěním na bolesti z minulosti, a tím zamezuje nové lásce a štěstí cestu do našeho srdce. Odpustit znamená vzdát se sebetrýznění, vlastní tyranie kterou si působíme hněvem a opakovaným oživováním staré bolesti. Nemá nic společného s osobou či zážitkem, které nám bolest způsobily – je to o NAŠEM léčení, o NAŠEM rozhodnutí nadále si nekazit život a nemarnit energii na nikam nevedoucí trápení. Když propustíme tyto staré, ošklivé energie ze svého srdce a mysli pryč, nejen, že se nám uleví, ale rovněž si tím projevíme lásku a úctu, protože si už nebudeme ubližovat. Puštěním se staré bolesti dáváme sami sobě najevo, že jsme cenní, že jsme hodni lásky a že si zasloužíme žít hezký, naplněný život, místo abychom se trmáceli s tunami starých odpadků za sebou. Tato karta společně s tou první nám říkají, že JE možné ukončit naši neuspokojivou situaci, ale že k tomu musíme být ochotni připustit změny, jež jsou k tomu potřebné – zejména změny sebe samých a svých postojů (např. se vzdát postoje “to mu/jí nikdy neodpustím”, “myslet na to staré zranění mi pomáhá se chránit”, “vztekáním se na něho/ni/to dosáhnu spravedlnosti”, “musím trpět, abych rostl/a nebo abych si zasloužil/a dobro” apod.) Je třeba být flexibilní a dovolit životu, aby nám odebral všechno, co nepotřebujeme nebo co nám dokonce ubližuje, a naopak od něj přijmout všechno, co nám dává, aby nám to pomohlo – byť to někdy může vypadat přesně opačně.
Třetí karta pro tento týden dokonale doplňuje předchozí dvě – je to Sedmička Činu, a ta nás vyzývá, abychom se postavili sami za sebe a za to, co si přejeme. Je to karta, která nám připomíná naše vlastní práva a naši někdy nedostatečnou schopnost se za ně postavit. Nevyzývá nás k boji (!), ale k asertivnímu přístupu, kde nemá strach ani agresivita žádné místo. Jednoduše nám připomíná, že i my máme svoji cenu, že i náš život má svoji cenu a že ho podle této skutečnosti máme žít. Když si uvědomíme hodnotu svého času, který zde máme k dispozici, snáze řekneme Ne všemu, co nás pouze obírá o energii, a naopak konečně řekneme Ano všemu, co jsme dosud odkládali nebo co jsme si nedovolovali kvůli neustálému upřednostňování oněch nenaplňujících, a možná i zbytečných věcí (jako například zavděčování se druhým místo naslouchání vlastnímu srdci). Toto je karta síly naší vlastní individuality. Připomíná nám, že i když je dobré být ohleduplní, neznamená to se každému zavděčovat a podřizovat. To se přitom netýká pouze jiných lidí nebo našeho otročení vlastním vzpomínkám, které nás ovládají (viz. odpouštění), ale také negativity a temnoty, která si s námi dělá, co chce, když si to neuvědomíme a vědomě se nerozhodneme ji nepropustit a nadále neposilovat. Potřebujeme do svého života vnést více akce místo reakce. Neustálým reagováním na všechno zbytečně ztrácíme energii. Mnozí z nás jsou citliví a vyčerpává je už to, že pobývají mezi lidmi, stejně jako můžeme být unavení třeba z horkého počasí. Je tedy důležité hlídat si svou energii a vědomě se podle vlastního cítění rozhodovat, komu a kam ji budeme posílat. Převezmeme-li takto moc nad vlastními silami, bude pro nás mnohem snazší přestat se cítit jako oběti druhých nebo vnějších okolností a začít svůj život utvářet tak, aby odrážel naše upřímná, opravdová přání.
SHRNUTÍ
Tento týden je hodně o naší důvěře v sebe samé i v život a fungování Vesmíru. Dostává se nám velké podpory v rozmanitých podobách, my je však nemusíme rozpoznat, pokud jsme soustředěni jen na jednu určitou formu, kterou očekáváme. Buďme tedy otevření čemukoli, co k nám přichází, s vědomím, že Vesmír ví, proč nám to posílá.
Jsme vedeni k tomu, abychom přestali upřednostňovat představy, přání a potřeby druhých lidí před našimi vlastními. Neznamená to stát se bezohlednými sobci, kteří hledí jen na sebe, ale zodpovědnými lidmi, kteří jsou si vědomi toho, že bez vlastního duševního a fyzického zdraví nikomu a ničemu pořádně nepomohou, a proto se o sebe potřebují náležitě starat. Neomlouvejme se za to, že máme také své potřeby! Neciťme se provinile jen proto, že uznáváme i svou vlastní cenu, ne jen cenu druhých. Stavění druhých nad sebe samé poškozuje naši sebedůvěru, protože tím sami sobě dáváme najevo, že jsme někým méně a že si dobro zasloužíme méně než druzí. Takový postoj vede k sebeničení, které nás postupně zneschopní natolik, abychom si svůj chybný přístup uvědomili (např. onemocníme nebo nás potkají jiné okolnosti, jež nás přimějí konečně se starat i o sebe). “Dávat druhým” je ušlechtilé, pokud to není na úkor nás samých. Dávat z pozice dostatku je skvělé, ale obětovat poslední zbytky energie, které sami potřebujeme pro svůj život, je čistěprojev neúcty k naší vlastní bytosti, a bez ohledu na to, jak vděční nám mohou být druzí, naše vlastní bytost bude zklamaná, nešťastná a zanedbaná – a pak se nemůžeme divit, že nemáme žádnou sebedůvěru a že nám sebevětší uznání od druhých nestačí. Stavěním všeho a všech ostatních nad sebe samé si sami způsobujeme strádání a utrpení. Ale co si sami způsobujeme, to si také sami můžeme přestat způsobovat.
Místo abychom bojovali proti nepřízni, kterou pociťujeme, raději se zeptejme, co nás přišla naučit, co nám přišla dát. Pokud jsme něco ztratili, dostaneme něco nového a lepšího, a nebo se to k nám zase vrátí, je-li to pro nás dobré. Přijměme nepříjemné okolnosti jako příležitosti nahlédnout do vlastního nitra a uskutečnit změny, ke kterým nás přirozeně povede. Protože právě pro to tu jsou :)
* * *
zdroj:
https://andelskydenik.blogspot.cz |
Děkujeme |
V případě, že máte zájem o zasílání novinek z našich stránek, můžete vyplnit následující údaje: