Milí přátelé,
po poměrně intenzivním období posledních týdnů nyní nastává čas pro zklidnění a odpočinek. Neznamená to sice, že se nám zničehonic zázračně vyřeší všechny problémy (i když možné to samozřejmě je :)) nebo že nebudeme muset nic dělat – nastane však větší klid v našem nitru, a to bez ohledu na vnější okolnosti. Mnozí z nás sami sebe natolik vyčerpali stresem a neustálou snahou o vydobytí si vnitřního klidu skrze kontrolu svého okolí, že na ně nyní přirozeně dopadá únava a jejich duše i tělo se hlásí o své právo na nejen zasloužený, ale pro své zdraví i naprosto nezbytný odpočinek. Nic se nestane, když na chvíli přestaneme o všem přemýšlet. Maximálně tím napomůžeme k tomu, aby se naše záležitosti hnuly kupředu, což nemohly, dokud jsme je sami úzkostlivě svírali a bránili jim v jakékoli změně, kterou naše ego bere jako zkázu a nebezpečí.
Louise Hay ve své knize Miluj svůj život popisuje, jak probíhá odstraňování starých myšlenkových návyků:
“Vybavte si závěr večeře na Den díkůvzdání. Jídlo je snědeno a nastal čas na vyčištění pekáče, v němž se pekl krocan. Pekáč je mastný a na jeho dně jsou zbytky připečené kůrky, tak do něj nalijete horkou vodu a saponát a necháte ho chvíli odmočit. Pak začnete seškrabávat věci ze dna. Je to příšerná špína a vypadá to ještě hůř než předtím. Když se tomu ale chvíli věnujete, je pekáč brzy zase jako nový.”
Vypovídá o tom, co se stane, když do své mysli začneme přijímat nová pozitivní přesvědčení – vyplavou na povrch všechna ta stará a negativní, a dohromady máme pak v hlavě ještě větší zmatek než předtím. Ale když vytrváme, postupně se těch starých zbavíme a nové si osvojíme. Jen je třeba “přetrpět” to přechodné období naprostého chaosu, které po připuštění změn následuje a kdy se nám vše zdá být ještě horší než předtím.
Kromě našeho myšlení obdobný příklad popisuje i jakoukoli jinou oblast, ve které chceme přijmout něco nového. Mohou to být vztahy, nový systém zacházení s penězi, nový styl komunikace, nebo něco jiného. Naše ego, které miluje zajeté koleje, se začne okamžitě bránit a snažit se nás stáhnout zpátky do starých návyků, protože ty podle něj znamenají bezpečí a jistotu. Naše mysl je egem poměrně dosti ovlivnitelná a ego proti nám používá zcela logické argumenty, které může dokázat – a tím pádem nás utvrdit v tom, že je lepší nic neměnit, aniž bychom na to mohli cokoli říct. Často proti nám používá jako argument právě onu “příšernou špínu po nalití saponátu do pekáče”; onen časový úsek, který nastává po připuštění změny a ve kterém nám věci mohou připadat ještě stokrát horší než předtím. Používá proti nám důkazy z minulosti: “Vidíš? Tehdy jsi změnu dovolil/a, a co se pak stalo!” Samozřejmě opomene zmínit to, jak pozitivní pro nás daná změna byla z dlouhodobého hlediska a jak hluboké proměny v našem životě pomohla uskutečnit, abychom mohli být šťastnější. Vezme z toho jen to nejhorší a nejstrašlivější, a snaží se nás skrze logiku přimět, abychom za žádnou cenu nic neměnili.
Odolní vůči tomuto odrazování můžeme zůstat, když se soustředíme na cítění srdce a vedení intuice, namísto logiky ovládané egem. Zkrátka nesmíme přistoupit na hru logiky. Srdce nás povede jasně, i když vůbec nic nevíme konkrétně – na rozdíl od ega, které musí mít konkétně úplně všechno, ale nepohne se vůbec nikam. Snažit se přesvědčit ego o správnosti změn, které chceme učinit, je asi stejně tak účinné, jako některé televizní politické debaty. Dlouhé hodiny se jeden člověk hádá o pravdu s druhým, namítají pro a proti, argumentují a debatují, ale doopravdy nikdy nic nevyřeší. Ego je neústupné a na všechno má protiargument. Čekáme-li na to, až nám naše ego (nebo ego druhých) milostivě odsouhlasí změnu bez jakýchkoli námitek, výhrůžek, děsivých představ a seznamu možných ohrožení, nikdy se nedočkáme. Setrvávat ve své mysli a hádat se s ní, dokud nám logicky nepotvrdí, že je změna opravdu bezpečná, je marnění času i energie, protože mysl (ve spojení s egem) nám vždy předloží nekonečný seznam toho, co všechno se nám může stát.
Naše srdce (ve spojení s Vyšším vedením) neřeší, co je jak logické – prostě cítí. Buď cítí, že ano, to je to pravé, a nebo cítí, že ne, tohle není to pravé. Neřeší, co jak bude, neřeší, kam co povede – jen ví, že to bude dobré.
A tak co je pro nás důležitější? Znát detailní plán následné cesty a vědět přesně, kde kterou zatáčkou pojedeme a co všechno se nám na kterém místě může stát (a nikdy se s takovou nehnout s místa)? A nebo nám stačí vědomí, že pojedeme správným směrem a vždy se nám v pravý čas ukážou směrové tabule, které nám zajistí, že správně odbočíme – byť nevíme přesně, kde který ukazatel bude?
V období změn se nám dostává nádherné ukázky toho, jak málo věříme Bohu i sami sobě. Nevěříme, že o nás bude postaráno, ani nevěříme, že je v naší moci všechno zvládnout na základě své intuice a vlastního vědění. Vyžadujeme ujištění od jiných lidí nebo dalších vnějších zdrojů, že všechno bude tak a tak, místo abychom seprostě vydali na cestu s vědomím, že je to ta pravá. Ve spolupráci s Bohem/Vesmírem nemůžeme udělat nic špatně. Byť se v průběhu života můžeme dostat do situací, které nebudou právě příjemné, nikdy to nebude zbytečné a vždy to nám i dalším lidem přinese nějaké důležité požehnání a poznání, které nám všem pomohou pohnout se jako celek dál. A to je součást našeho poslání na této zemi.
Změny nemusí být nepříjemné – a mnohdy, když právě nepříjemné jsou, si je sami často děláme ještě horší již zmíněným hádáním se s myslí, snahou získat potvrzení a ujištění, že jednáme správně (které nikdy nemusíme dostat), odporováním přirozenému toku života a negativním smýšlením a vnímáním dané situace. Vždy máme na výběr, jak se ke změnám postavit – a nyní, v tomto klidnějším období, si můžeme snáze uvědomit, že věci se o sebe dobře postarají i tehdy, když se je nebudeme neustále snažit řídit. ♥
– Magda
* * *
Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci. Pro tento týden nám vyšla i karta čtvrtá, která představuje dodatečné poselství a doplnění výkladu :)
První karta pro tento týden má název Zvolte si svobodu. Vypovídá o tom, jak si svým negativním myšlením a postojem zbytečně ubližujeme a uvádíme se do iluzí, které sice nejsou skutečné, ale které nám jako naprosto skutečné připadají, protože je tak vnímáme. Jsou to případy, kdy se stavíme do pozice oběti a ukazujeme prstem na jiné lidi nebo okolnosti s tím, že oni můžou za to, jak nám je. I když může být pravda, že nám něco nebo někdo ublížil, nakonec je opět jen na nás, zda se postavíme na nohy a budeme žít dál svůj život, a nebo se budeme rochnit v bahně vzteku, křivdy, ublíženosti a lpění na potrestání či nápravě a dělat se tak skutečnými oběťmi daných okolností nebo lidí. Tato karta nám říká, že už jsme se ve svém “bahýnku” vyrochnili dost a že nastal čas, abychom se už hnuli dál :) Připomíná nám, že setrvávání v negativitě nikomu nic nepřinese, nijak nám nepomůže, ani to nic nevyřeší. Jediné, co to způsobí, bude ztráta našeho času a energie, které jsme mohli využít lépe a efektivněji, a rovněž přitahování dalších negativních zážitků prostřednictvím negativity, kterou udržujeme ve své energii. Je jen na nás, zda se rozhodneme živit nadále své ego těmito odpadky, a nebo zda se rozhodneme uzdravit se z utržených ran a otevřít se lidem a zážitkům, které budou pozitivní, protože budou odrážet naši novou, očištěnou energii. Být ublížený je oblíbenou činností našeho ega – udržuje nás tak soustředěné na sebe a vlastní temnotu, místo abychom byli otevření vůči světu a konali své poslání, kterým je šíření lásky a světla. Čím méně se budeme zaměřovat na sebe a vztahovat si věci na sebe, a naopak čím více se budeme zaměřovat na dobro, které můžeme přinést druhým bytostem i sobě samým, tím lépe nám bude a tím lepší prožitky nám budou do života přicházet.
Druhou kartou je Eso Činu, které je známkou nového nadšení a nové dávky energie. Vypadá to, že se konečně rozhodneme něco udělat se svým dosavadním stavem a otevřeme se novým cestám – které se nám začnou otevírat. Je to karta činorodosti, kreativity, podnikavosti a zaujetí. Kdo řeší kariéru nebo nějakou tvořivou činnost, má v této kartě pozitivní poselství o nových nápadech, impulzech a nabídkách. Zbývá nám pak jen je využít :) Toto je znamení, že přestaneme odkládat a zdržovat, a pustíme se do práce, ať už je to cokoli – nejen kariéra nebo činnost ve smyslu fyzického konání, ale i vnitřní změny, léčení srdce, rozhodnutí nechat za sebou minulost a osvobodit se nebo něco jiného, k čemu cítíme ponoukání.
Třetí karta je Úspěšné dokončení a je vynikajícím doplněním předchozích karet – říká nám, že pro nás bude nanejvýš výborné a pozitivní podniknout své změny, rozhodnout se už nebýt oběti vnějších okolností či jiných lidí a postavit se na vlastní nohy! Tato karta je vždy dobré znamení a vypovídá o pocitech naplnění, radosti, spokojenosti a rovněž hrdosti na sebe samé a na to, co jsme dokázali. Může také vypovídat o nalezení nového domova nebo pocitu zázemí obecně – získáme pocit, že někam patříme. To může znamenat také pozitivní vztahy a jejich navázání – čemuž dosud mohlo bránit naše lpění na vztazích starých, resp. na tom, co se nám v předchozích vztazích stalo (viz. první karta). Je to pro nás také vedení, abychom si tyto dobré pocity UŽILI – to znamená opravdu si užili to, že se máme dobře, že se nám něco podařilo a že máme ve svém životě tolik požehnání. Neměli bychom honem spěchat dál a snažit se dělat další věci – máme se zastavit a pořádně toto své štěstí prožít. O tom to je.
Čtvrtá karta, která vyšla jako dodatečné poselství, je Čtyřka Myšlenek, a ta vypovídá o období odpočinku, spánku, meditace a klidu. Je to karta nečinnosti, která nám připomíná, že i “nekonání” je pro vývoj našich věcí důležité a že útlum či zpomalení, které nyní vnímáme, mají svůj dobrý smysl. Pokud můžeme, dopřejme si v tomto období potřebnou péči, popř. i léčení, protože věci se o sebe postarají samy. K čemu se budeme cítit vedeni, abychom udělali hned, to udělejme, ale zbytek nechme být. Požádejme své anděly, aby se o nás i naše záležitosti postarali, a my si mohli vychutnat zasloužený oddech. Řekněme klidné Ne všemu, co nemusíme a nechceme dělat. Je to období přijímání energie po jejím dlouhém vydávání.
SHRNUTÍ
V tomto týdnu jsme vedeni k vymanění se z pozice oběti a vystoupení z nekonečného opakujícího se kruhu negativity, kdy jsme si vlastní negativitou přitahovali negativitu zvenčí k sobě, a ta v nás opět vyvolávala další negativitu. Co víme, že nedokážeme vyřešit sami (nebo alespoň zatím), odevzdejme do rukou našim andělům a Bohu/Vesmíru, s vědomím, že oni vědí nejlépe, co a jak, a že když bude třeba, abychom něco udělali my, dají nám přesné vedení v pravý čas. Nemusíme všechno kontrolovat – a momentálně k tomu nemáme ani dost energie, jak jsme ji touto snahou skoro všechnu vyčerpali :)
Tyto změny se nám bohatě vyplatí – zmizí únava i nutkavé chutě k jídlu způsobené neustálým stresem v našem těle, zmizí problémy v našich vztazích, které byly vyvolány naší vlastní negativitou, a uskuteční se spousta dalších pozitivních změn, které by mohly dávno nastat, kdybychom jim nestáli v cestě. Jsme ve všech směrech podporováni v tom, abychom se zbavili zátěže, kterou nemusíme nést – zejména neodpuštění a lpění na potrestání druhých, nebo snahy mít kontrolu nad budoucností či minulostí. Cokoli dobrého nyní uděláme, to se promítne v našich zítřcích :) Když si tedy odpočineme a naše mysl i emoce se zklidní, snadno pochopíme, co potřebujeme změnit, a když to uskutečníme, dostane se nám přílivu nové energie, která náš život znovu rozproudí a my se pohneme správným směrem dál. ♥
* * *
Magda Techetová
zdroj: https://andelskydenik.blogspot.cz/
Děkujeme: