Milí přátelé,
Kdo má v tomto období pocit, že se na něj vrší více a více věcí, které je přitom méně a méně možno všechny zvládat, není sám. Všichni jsme nyní vedeni k tomu, abychom ve svém životě rozdělili jednotlivé věci na ty, které jsou pro nás opravdu podstatné, a na ty, které dělat nemusíme, ale do kterých se cítíme být nuceni, ať už strachem nebo pocity viny. Velmi s tím souvisí náš zvyk upřednostňovat druhé před sebou samými, povinnosti před potřebami a přáními, a také zanedbávání sebe samých, které sráží našeho ducha a vyvolává v nás pocit nedostatečné hodnoty. Dokud budeme stavět sebe samé a svá přání na poslední místo, ani se nemůžeme cítit jinak, protože si tak sami opakovaně projevujeme, že nejsme natolik cenní, abychom si mohli něco takového dovolit. Obdobně k nám pak přistupují také druzí lidé, kteří reagují na naše vibrace a nízké sebevědomí, stejně jako si přitahujeme do života situace, které odrážejí naše přesvědčení, že všechno je důležitější než my a naše potřeby. Naši andělé nás tedy nyní vedou k tomu, abychom změnili přesvědčení ve svém nitru, které nám tyto nemožné situace přitahuje do života, a kvůli kterému děláme všechno možné, jen ne to, co je skutečně nejdůležitější – a to je důkladná péče o sebe samé.
Řešíme všelijaké věci. Návštěvy, schůzky, práci, úkoly, složenky, rodinu, vztahy, peníze, nákupy a spoustu dalších věcí, které jsou součástí našeho běžného života, ale ve víru toho všeho přitom ztrácíme povědomí o tom nejdůležitějším – o svém zdraví, duševním i fyzickém. Nepečujeme-li o svou duši a její potřeby, nebo o své tělo a jeho potřeby, zatímco se honíme za splněním všech ostatních povinností, velmi brzy na tyto věci ztratíme sílu, a co víc, začnou nám přerůstat přes hlavu. Neceníme-li si svých potřeb a nectíme je a nenaplňujeme, srážíme svou vlastní hodnotu, a pak se nám jako v zrcadle začnou ze života vytrácet věci, které odrážejí energii hodnoty – především peníze. Rovněž ve vztazích se nám dostane zrcadlového odrazu od druhých lidí, kteří se k nám mohou chovat neuctivě, nevážit si našeho času nebo na nás mít větší a větší nároky. Na nás je, abychom si sami sebe začali vážit, pozvedli vědomí své vlastní hodnoty a začali říkat Ne tam, kde je to na místě. Jistě, musíme vyřídit spoustu věcí, ale stejně tak je spousta věcí, které teď řešit nemusíme, pouze se k tomu cítíme nuceni – např. citovým vydíráním, kdy nás někdo obviňuje ze sobectví a vyvolává v nás pocity viny nebo dluhu, nebo máme strach, že se stane něco špatného, když někomu nevyhovíme nebo něco neuděláme. Přestože máme každý den mnoho povinností, péče o sebe samé je také povinnost! Ať už potřebujeme cokoli v oblasti duševní nebo fyzické, je třeba dohlédnout na naplnění těchto potřeb stejně samozřejmě jako na zaplacení složenek nebo jinou záležitost, kterou bychom si nedovolili neudělat. Jednoduše si nedovolme nepečovat o své potřeby! Je to nejen v pořádku, ale je to i naprosto nezbytné, protože jinak nebudeme moci fungovat, budeme ztrácet sílu a nakonec může onemocnět i naše tělo, aby nám znemožnilo dělat ty ostatní věci a donutilo nás se o sebe konečně začít starat.
Nepřistupujme na hry ega, které je živeno strachem a které v nás strach rádo podněcuje. Straší nás tím, že nás ohrozí, když si o nás někdo něco špatného pomyslí, když nás někdo z něčeho obviní nebo když se odvážíme odmítnout úkoly, které ve skutečnosti dělat nemusíme a nechceme, ale které když děláme – třebaže za cenu svého času a energie – tak se nám za ně dostává uznání ze strany druhých, na němž jsme přitom nezdravě závislí. (Je v pořádku věnovat se aktivitám, které nás naplňují, stejně jako se těšit z uznání druhých, ale neměli bychom na tomto uznání být závislí a dělat pak tyto činnosti jen ze strachu, že by se nám uznání jinak nedostalo.)
Jsme-li dotlačeni na pokraj svých sil a trpělivosti, má to svůj božský účel, a tím je pomoci nám zbavit se toho, co nepotřebujeme a co nás pouze obírá o energii. U některých věcí jsme si jistí již teď, že je nepotřebujeme, pouze se zdráháme změnu uskutečnit. Pokud u jiných oblastí váháme, zda v nich změny dělat či nikoli, můžeme požádat své anděly o pomoc a objasnění, a rozhodnout se později, jakmile si budeme jistí. Ve víru náročných situací, které jsme si buď sami nabrali nebo jsme si je přitáhli do života svým nízkým pocitem vlastní hodnoty, však pravděpodobně poznáme, co je třeba změnit či propustit, velmi rychle i jasně. Andělé říkají, že kdyby nebylo třeba, aby se tyto věci děly, neděly by se. A že vše, co se děje, je v naprostém souladu s našimi přáními, a je-li k jejich naplnění potřeba, abychom překonali strach a učinili změny, přichází nám do života právě to, co nám s tím pomůže. Mějme tedy víru v moudrost Nebes a nechme si pomoci všemi prostředky, které se nám nabízejí. ♥
– Magda
* * *
Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.
První kartou pro tento týden je Pětka Činu. Je to karta konfliktu, ať už mezi osobami, situacemi, tak i třeba mezi očekáváními nebo plány. To může být samozřejmě individuální. Konflikty nemusejí být jen vnější, ale také vnitřní, tedy takové, které se dějí v našem nitru, když sami v sobě s něčím bojujeme. S ohledem na úvodní poselství andělů se může jednat o konflikty obojího typu. Možná se dostaneme do konfliktu s těmi, kteří byli zvyklí na to, že jim vždycky ve všem vyhovíme a vždy se jim přizpůsobíme, a kteří mohou dávat najevo své rozhořčení nad tím, že už neděláme všechno podle nich a že od nás najednou nedostávají takovou pozornost. Stejně se můžeme dostat do konfliktu vnitřního, když se budeme starat o své potřeby a přitom někde v nás bude onen vyčítavý hlásek, který nás bude přesvědčovat, že děláme špatně, když se nestaráme v první řadě o druhé a že jsme kvůli tomu špatní lidé. Tato karta však může poukazovat také na konflikty ve smyslu překážek, které se nám postaví do cesty právě proto, abychom si vybrali lepší cestu a nebo po té současné kráčeli dál jiným způsobem, hlavně s větší láskou a úctou k sobě samým. Budeme-li tedy na své cestě pozdrženi nějakou překážkou, přijměme ji jako pomocnici, která nám přišla předat důležité upozornění a kterou když poslechneme, půjde se nám dál mnohem lépe a naše cesta bude mnohem radostnější.
Druhou kartou pro tento týden je Šestka Citů, která souvisí s dětstvím a také s naší minulostí. Zejména pak s naším vnitřním dítětem, které v nás zůstává již od doby, co jsme dospěli a stali se zodpovědnými sami za sebe. Pokud jsme jako děti v něčem strádali, byť se nám to může zdát jako dospělým lidem nepodstatné, pak v nás tyto pocity strádání mohly zůstat společně s tímto vnitřním dítětem a můžeme se tedy stále cítit nemilovaní, zanedbávaní, odmítaní nebo můžeme mít pocit, že je nám něco upíráno, tak jako když nám kdysi rodiče nechtěli něco dát nebo dovolit – a to i tehdy, když je náš život požehnán mnoha dary. Tady také vidíme souvislost s naší současnou tendencí hledat nejprve u druhých lidí svolení nebo souhlas, když chceme ve svém životě podniknout nějaké změny. I když sami cítíme, co bychom chtěli udělat, místo abychom to prostě udělali, jdeme za ostatními a vyžadujeme napřed jejich souhlas a svolení. Musíme si však uvědomit, že druzí lidé nejsou námi. Nevědí, co potřebujeme, nepoznají, co nám nejvíc pomůže, nejsou v kontaktu s naším vnitřním vedením. I když nám mohou dát cenné rady nebo poskytnout své zkušenosti, zdaleka to nemusí znamenat, že naše cesta se ubere stejným směrem jako ta jejich. Co je dobré pro jednoho, pro druhého dobré být nemusí. Druzí lidé nikdy nemohou vědět lépe než my, co skutečně potřebujeme a co nám pomůže ke štěstí. To může vědět jen Bůh, který je moudřejší než lidé – a právě on je tím, kdo nás vede k daným změnám. Důvěřujme tedy tomuto vedení a hlavně: Věřme sami sobě. Přestaňme hledat schválení druhých lidí a udělejme to, co cítíme jako nejlepší, bez potřeby, aby s námi všichni ostatní souhlasili a všem našim změnám požehnali. Nepodmiňujme svůj život názory druhých.
Poslední kartou pro tento týden je Pozitivní zjištění. Je to šťastná karta, která říká, že bez obav můžeme podniknout změny, které chceme udělat, protože všechno dopadne dobře. I když se ze začátku můžeme setkat s odporem (viz. první karta) – od jiných lidí nebo třeba i s vnitřním rozporem ve vlastních přesvědčeních – nakonec bude všechno dobré, dovolíme-li si převzít zodpovědnost sami za sebe a postaráme se o svůj život tak, jak to sami vnímáme jako nejlepší. S touto změnou se také zvýší naše sebedůvěra, protože si dáme najevo, že to dokážeme – že se dokážeme postavit nesouhlasu nebo strašení ze strany jiných lidí či vlastního ega a že se můžeme sami na sebe a svou schopnost zůstat si věrní spolehnout. To je velmi zdravá změna a nemusíme mít žádný strach, že bychom jejím prostřednictvím něco pokazili nebo někomu něco upřeli.
Druzí lidé (nejsou-li vážně nemocní či zranění nebo se nejedná o malé děti) se o sebe mohou a mají starat sami a jsou jim k dispozici veškeré zdroje, které jsou k dispozici i nám. Nejsme ničím Zdrojem a nemusíme se cítit zodpovědní za jiné lidi než za sebe. Odmítneme-li něčí závislost na nás, děláme mu tím dobrou službu, protože se tak naučí zajišťovat si své potřeby sám a to mu pomůže více si věřit. Pomáhat lidem sice můžeme, ale ne vždy je pomoc skutečně nápomocná. Jak andělé říkají – je v pořádku podržet toho, kdo klopýtne a kdo se zase postaví zpět na nohy, ale nikoli toho, kdo od nás čeká, že ho poneseme na svých zádech a budeme všechno dělat místo něho. Na takovou zátěž nikdo z nás není uzpůsobený a ani to nikomu skutečně nepomáhá. Jsme tady proto, abychom konali své poslání, které přináší světu všeobecné dobro, nikoli abychom podporovali něčí závislost.
SHRNUTÍ
Tento týden je pro nás jako trenažér asertivity. S narůstajícím tlakem, který mnozí pociťujeme z vnějšího světa i z vnitřního prožívání, jsme vedeni k přetřídění jednotlivých aktivit a k novým rozhodnutím ohledně toho, čemu nebo komu budeme věnovat svůj čas a energii. Je to velmi důležité, protože se jedná o otázku našeho zdraví, a to je naprostý základ našeho života na této planetě. Potřebujeme se o sebe dobře starat a jestliže to neděláme, podmínky v našem životě nás k tomu nekompromisně přimějí. Všechno se to však odehrává podle Božího řádu ve jménu vyššího dobra pro nás všechny a přinese nám to všeobecný užitek v mnoha oblastech našeho života.
Je důležité si uvědomit, že budou-li druzí lidé proti naší změně protestovat, nemusíme se tím nechat rozhodit. Lidé prostě nemají rádi změny. A tak, i když se mohou rozzlobit, vůbec to nemusí znamenat, že děláme něco špatně! Je třeba nebrat reakce druhých jako důkazy toho, zda jednáme špatně nebo dobře. Negativní reakce druhých na naše změny vůbec nemusejí znamenat, že děláme chybu, a to ani tehdy, kdy se nás o tom snaží skálopevně přesvědčit. Lidé pod vlivem strachu jsou schopni ledasčeho, jen aby udrželi všechno při starém. Vůbec se tedy nenechme ovlivňovat tím, co si kdo myslí, a následujme vedení Vyšší Moudrosti, které dalece přesahuje moudrost lidí a které nás vždy povede dobře.
V některých případech je úplně v pořádku říct Ne, a to zcela bez pocitu viny nebo strachu. Nejen v souvislosti s jinými lidmi, ale také s aktivitami, které vyžadují náš čas a energii. Udělejme si tedy tento týden čas na přehodnocení svých záležitostí a vypuštění těch, kterým se věnovat nepotřebujeme. Uvolněme si prostor, abychom mohli snáze dýchat a aby k nám později mohlo přijít něco nového, co nám pomůže a co bude mít v našem životě skutečný smysl.
Je pouze na nás, z čeho si uděláme prioritu a co je pro nás důležité. Druzí lidé mohou mít cenné rady a připomínky, avšak nemohou vědět lépe, co my potřebujeme. Nevyžadujme jejich pochopení a souhlas, protože těch se nám nemusí vždy dostat. Jsme-li závislí na tom, zda nám druzí náš plán schválí či nikoli, necháváme druhé řídit náš život. Přirozeně se pak cítíme jako oběti a máme pocit, že nemáme žádnou moc nad svým životem. Jsme frustrovaní a máme strach, že se nám nedostane schválení od druhých, kvůli čemuž se pak snažíme dané osoby ovládat, kontrolovat a sami se jim zalíbit, aby s námi souhlasili. To je forma manipulace a je to nezdravý návyk. Máme-li ho tedy ve svém životě, můžeme ho učinit jednou z prvních věcí, které propustíme ze života. Přirozeně to může trvat nějaký čas, než takový návyk změníme, podstatné však je, že jsme ochotni to udělat a že učiníme toto rozhodnutí. Bereme si svůj život zpět do svých rukou.
* * *
zdroj: andelskydenik.blogspot.cz
Děkujeme