Zelená znamená absolutní střed, srdeční centrum – čtvrtou ze sedmi čaker. Tři čakry jsou nad a tři pod ní. Zde se střetává modrá shůry představující vůli boží a žlutá zdola jakožto vůle jednotlivce. Člověk, který stojí ve světě vzpřímeně a má všechny čakry otevřené k přijímání univerzální životní síly, představuje vyváženou bytost mezi dvěma energetickými trojúhelníky. Jeden stojí na špičce a směřuje shora dolů, druhý na základně a míří nahoru.
Zelená barva otevřeného srdce tedy spojuje dvě energie: nebeskou a pozemskou. Probuzená srdeční čakra nám tak nabízí možnost spojit svou malou vůli, své snažení a ambice s Vůlí vyšší. Pomáhá nám nalézt harmonii, prostor, směr i vlastní pravdu. Skutečná seberealizace znamená objevení sebe sama ve vztahu k božské podstatě.
Zelená je symbolem srdce a jeho odrazu v přírodě. Zelená uklidňuje, utišuje a je spojena s péčí o druhé. Poskytuje vyrovnanost a obnovuje tělo, mysl i duši. Je to barva přírody a symbolizuje růst a hojnost. Je také barvou obnovy, naděje a dlouhověkosti. Souvisí s klidem, stabilitou, mírem, empatií a spokojeností. Poskytuje výživu, růst, život a rovnováhu. Je to barva svobodně dávané lásky, je projevem srdce. Představuje sdílení našich myšlenek, citů a skutků.
Zelená znamená svět a společně sdílený prostor. V tomto prostoru má každý své místo a každý do něj vkládá něco ze své jedinečnosti a osobního talentu. Pro lidstvo představuje možnost zásadního pokroku v oblasti vědomí: překonáním hlavních témat prvních tří čaker – přežití, závislosti, potíží s mocí a vlastním já – můžeme postoupit ke zcela novému stavu uvědomění. Dokud zůstává srdeční čakra neprobuzená, máme tendenci zaměřovat se převážně na naše emocionální potřeby. Jakmile tuto čakru prostoupí světlo, zjistíme, že srdce je nositelem pravdy. Probuzením srdeční čakry se stáváme vnímavějšími vůči sobě i ostatním, komunikujeme otevřeným srdcem a z pohledu niterní pravdy. Taková komunikaci pak může probíhat mezi jednotlivci, skupinami i celými národy.
Otevření srdeční čakry má samozřejmě i jiné důsledky. Po překonání základních obav o přežití, po zvládnutí závislostí a po objevení individuální síly můžeme dojít k novému poznání. S probouzející se srdeční čakrou začínáme skutečně prociťovat vzájemnou propojenost vesmíru. Uvědomíme si realitu živoucích, pohybujících se energií, které tvoří vesmír. Pochopíme, že ve všech našich vzájemných vztazích neustále dochází k energetické výměně. Pokud zůstaneme úzce zaměřeni jenom na vlastní potřeby, je velmi pravděpodobné, že značná část této energie přinese i negativní důsledky. Se zelenou ovšem přichází důvěra, přestáváme vstupovat do vztahů z pozice strachu, který nás podvědomě nutí čerpat ze zdrojů druhých lidí, ale začínáme sdílet s ostatními vlastní bohaté vnitřní zdroje.
Zelená znamená pravdu, vyrovnanost, směřování a prostor. Je vírou, nadějí, přijetím a důvěrou. Přestavuje přírodu a lásku k přírodě. Zelená znamená otevřený prostor a stromy. Je barvou listů v létě, kdy jsou na vrcholu sil, pěkně rozvinuté a dorostlé. Strom má své kořeny pevně zapuštěné v zemi a přitom se tyčí vzhůru k obloze. Ztělesňuje tak růst a směřování ke světlu. Stromy jsou sice pevně vzrostlé do země, ale jejich vzpřímené držení a pevnost vyjadřují nezávislost. Prýštící, vzhůru směřující míza je symbolem svobody ducha. Strom má rozhled na všechny světové strany najednou – na sever, jih, západ a východ, dosahuje nahoru i dolů. Představuje rovnováhu a klid, schopnost dívat se na problém ze všech stran, uplatňovat bystrý úsudek. Zelená barva nám umožní získat takové stromové, panoramatické uvědomění, abychom se mohli rozhodovat srdcem v zásadních otázkách – kam jít, co udělat a kdy.
Výběr zelené barvy ale zdaleka nemusí znamenat, že člověk miluje přírodu a pravdu, ale že se snaží hledat svůj směr a potřebuje větší prostor. Možná si jen stěží dokáže uhájit své hranice, příliš velkoryse druhým dovoluje, aby do jeho prostoru vstupovali. Nenaplněná touha po větším prostoru se může projevit jako expanze na fyzické úrovni – přibíráním na váze nebo růstem nádorů. Anebo naopak dechovou nedostatečností, neschopností se naplno nadechnout. Člověk, který si neumí svůj prostor vybojovat, mívá rovněž problémy se sebehodnocením. Podceňuje se, a proto si také cení prostoru druhých více než svého vlastního.
Zelená nám nabízí nový směr a nové místo. Vítá nás na křižovatce, upozorňuje na ukazatele směru. Pomáhá nám odložit staré identifikace, staré návyky a zlozvyky, zbavit se nejzažitějších a nejstarších emocionálních vzorců – karmických vzorců, které do našeho života přitahují stále stejné vztahy a problémy. Ve východním pojetí znamená karma zákon příčiny a následku. Dá se také vyjádřit rčením “co kdo zaseje, to také sklidí” nebo jako spirituální ekvivalent fyzikálního zákona akce a reakce. Chceme-li svou vlastní negativní karmu překonat, musíme nejdříve pochopit její příčinu.
Otevřením srdeční čakry překonáváme svůj emocionální hlad, nemocné a bolavé srdce má šanci se zotavit. Řešíme také pocity žárlivosti a závisti. Jakmile svou žárlivost pochopíme, nemusíme se jí už dále zabývat, ani se s ní ztotožňovat. Dostáváme se tím k daru zelené barvy, ke svobodě. Zeleň naší země nabízí dostatek prostoru pro každého. Zelená, podobně jako červená, představuje spojení se zemí i s nekonečnými možnostmi růstu a svobody, které se zde nabízejí. Zelená je jako konejšivá přikrývka – tiší a uklidňuje jako listy měkce rozeseté po lese. Je mírem a široce otevřeným prostorem trávy a stromů. Představuje také expanzi. Je naším spojením s fyzickým světem, se silou přírody. Zelená poskytuje potravu tělu, duši i srdci.
(Zdroj: Magie barev: Richard Webster, Léčení barvami: Philippa Merivale)