Karetní výklad strážných andělů pro říjen 2017

Milí přátelé,

hlavním tématem měsíce října bude rovnováha mezi vydáváním a přijímáním energie. To se přitom týká všech oblastí v našem životě – nás samých a našeho duševního i fyzického zdraví, našich mezilidských vztahů, naší kariéry a financí, prostředí, v němž přebýváme, aj. U většiny z nás je problémem přemíra vydávání energie.To se přitom netýká pouze výdeje energie na konkrétní viditelné činnosti, jako je třeba práce, tvorba něčeho nebo pomoc druhým. Energii vydáváme také v případech, kdy si to vůbec neuvědomujeme a kdy vlastně na první pohled “nic neděláme”. Některé z těchto případů nám andělé chtějí připomenout, abychom zbytečně neztráceli svou sílu a nebyli pořád unavení.

Abychom mohli měnit svět k lepšímu a sami byli spokojení, jsme přirozeně vedeni k tomu, abychom se o sebe dobře starali. S tím jsou samozřejmě spojeny i mnohé změny, jež cítíme, že bychom měli pro vlastní dobro udělat, ale které přesto neděláme. Tento odpor, který klademe potřebným změnám, je jednou z cest, jimiž nám utíká energie a životní síla. Snažíme se v podstatě bojovat proti Životu, proti jeho přirozenému proudu, který odnáší vše, co nám neslouží, a přináší vše, co nám poslouží. Nemusíme vždy všechno chápat – Životu je třeba věřit. Avšak právě naše snaha všechno vědět a chápat stojí v cestě přirozenému toku hojnosti v našem životě. Naše ego sídlící v rozumu nevěří ničemu, co není logické a zaručené. Bojuje se vším, co od nás vyžaduje “prostě věřit” bez jakékoli záruky. Máme-li však spokojeně žít, musíme se naučit své ego ovládat, místo aby ovládalo ono nás.
Dalším důvodem, proč se snažíme odolávat změnám, je snaha zachovávat věci tak, jak byly, a to i v případě, že jsme v nich byli nešťastní – protože máme strach, že po změně budou ještě horší. Snaha držet při životě minulost, která je Životem přirozeně odnášena, nás zbytečně připravuje o sílu a především o čas, během kterého bychom místo toho měli ŽÍT a utvářet nové základy pro svou budoucnost.

Další věc, která nás okrádá o energii, jsou odkládané a nedokončené úkoly, povinnosti či sny. S každým dalším zítřkem, na který své kroky odkládáme, narůstá náš pocit dluhu vůči nám samým, a tím i pocit provinění a neschopnosti, které nás v konečném důsledku stojí mnohem více sil, než kdybychom prostě šli a udělali to, co udělat máme. Vědomí, že si něco dlužíme, se nám pak může také odrazit v jiných podobách, jako jsou třeba dluhy finanční. Měli jsme něco udělat, a neudělali jsme to. Slíbili jsme si něco, ale nedodrželi jsme to. Všechny tyto věci pojídají naši energii a budou to dělat i nadále, dokud se nesebereme a konečně tyto záležitosti nevyřešíme.
Výjimkou jsou záležitosti, v nichž jsme svou intuicí jasně vedeni k tomu, abychom vyčkali na lepší načasování. Když jasně cítíme, že by v dané situaci nebylo vhodné jednat narychlo, že nemáme ještě všechny potřebné informace a že máme být zatím trpěliví, je moudré toto vedení poslechnout. Rozdíl mezi čekáním na pravý čas a chorobným odkládáním je zřejmý – čekání na pravý čas (k němuž nás vede naše intuice) nám nikdy nebere energii! Navíc při něm cítíme ve svém nitru mír a klid. Pokud však věci takzvaně “chorobně odkládáme” neboli prokrastinujeme, naprosto jasně cítíme, že to není dobré, že jsme neustále popoháněni a že nám energie neustále chybí. Sebrat se a prostě to udělat je obrovská služba, kterou si prokážeme, a to nejen proto, že dokončíme potřebné úkoly, ale i proto, že nám vzroste sebedůvěra, která naší neschopností něco udělat velmi trpěla. Přestat odkládat je součástí zdravé sebeúcty.

V neposlední řadě patří k největším úbytkům naší energie dělání si starostí. Všechny ty chvíle, které marníme strachem a představami, co když se stane to či tamto, v domnění, že tím budeme na všechno (hlavně to nejhorší!) připraveni a budeme tak mít věci pod kontrolou, jsou jako stavidlo, jímž plným proudem odtéká naše energie. Přitom však tato vydaná energie nemá žádný efekt! Je něco jiného, když energii opravdu věnujeme konkrétnímu řešení problému a aktivně se podílíme na tom, abychom danou situaci dovedli ke zdárnému konci. Takto vydaná energie určitě má smysl i efekt. Starosti ale nic neřeší! Starosti jsou jen v naší hlavě! Jsou jen bezednou studnou pohlcující naši životní sílu! Nic neřeší, nijak nám nepomáhají, nic nám nezaručují! Andělé nám připomínají, že rozhodnutí zůstat během složitých situací v klidu, není projev nezodpovědnosti ani lhostejnosti, ale právě uvědomělosti, neboť je to moudrá volba neplýtvat svou energií na dramata a uchovat si ji místo toho na skutečné řešení. Navíc starosti ničí naše zdraví, a když budeme nemocní, ať už fyzicky nebo duševně, tím hůř budeme moci něco řešit. Je tedy nanejvýš moudré odmítnout se zabývat nesmyslnými dramatickými scénaři, ničit si vlastní zdraví a plýtvat svou drahocennou energií, když přitom můžeme zůstat v klidu, uvolnit se a zpřístupnit tak svou mysl inspiraci, novým nápadům a podpoře, díky kterým danou situaci vyřešíme mnohem snáze a často také rychleji. To, zda se o danou věc strachujeme nebo ne, na ní vůbec nic nezmění. Jediné, co se změní, je úroveň naší energie, která se strachem rapidně klesá. To, že ze samého strachu oslábneme či dokonce onemocníme, situaci nijak nepomůže. Některé věci prostě pod kontrolou mít nemáme. Má je pod kontrolou náš Život, naše Vyšší Já, které je s ním zajedno. Vypusťme tedy všechny starosti a strach ze své mysli i srdce, předejme je svým andělům, nebo si je vypišme do deníku, a vydechněme. Svět se nezboří, když se najednou nebudeme bát!

Podzim je pro nás nádhernou ukázkou toho, že změny mohou být jedním z nejkrásnějších období. Vezměme si z něj tedy příklad a dovolme proudu Života, aby odnesl naše suché listí a aby tak uvolnil místo pro ty nové, které s příchodem jara začnou plny síly vyrůstat. ♥

 – Magda

* * *

Výklady pro jednotlivé týdny se mohou vzájemně překrývat a nejsou proto přesně omezeny konkrétními daty. Stejně tak se doba trvání toho kterého významu může u každého z nás individuálně lišit. Při čtení výkladu věnujte pozornost také svému vlastnímu osobnímu vedení, které konkrétněji doplňuje toto společné a které přichází ve formě nápadů, myšlenek, pocitů, vizí, slov, synchronických událostí apod. Pro výklad používám Tarot strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea.

Pro první říjnový týden

je tady Čtyřka Myšlenek. Krásně doplňuje úvodní poselství, které vypovídá o ztrátách naší energie. Vybízí nás k odpočinku, a to zejména myšlenkovému. Naše mysl se musí dostat z neustálého napětí a uvolnit se. Doslova nás vybízí – alespoň na chvíli – dát své zdivočelé myšlenky k ledu. Přestože “jen” přemýšlíme, tato smršť našich myšlenek je přímo spojena i s našimi emocemi, a přestože toto všechno prožíváme “jen” uvnitř, PROŽÍVÁME TO. Pokud jde o to, jaký na nás má naše myšlení a cítění vliv, není žádný rozdíl v tom, zda skutečně nějaké drama v životě máme, a nebo se ho “jen” bojíme a představujeme si ho. Zevnitř vnímáme obojí stejně! Tato karta nás tedy vede k tomu, abychom si přestali ubližovat vlastními negativními a vypjatými myšlenkami – a s nimi spojenými emocemi – a místo toho ji nějakým způsobem zklidnili. Musíme si uvědomit, že v životě je toho mnohem víc než jen naše problémy. Když se však zabýváme pouze jimi, snadno upadneme do pocitu, že nic jiného než problémy neexistuje, a dostaneme se do deprese. Je to otázka našeho zaměření. Problémy samozřejmě nemůžeme přehlížet, ale ani jim nesmíme věnovat příliš mnoho pozornosti. Pokud si problém uvědomíme, uděláme nejlépe, když se co nejdříve zaměříme na jeho vyřešení a na to, co konkrétně pro to můžeme udělat, než abychom ho začali rozebírat, analyzovat a čím dál více se do něj potápět. Tato karta poukazuje na naše dělání si starostí. Podnikněme tedy něco, co nám pomůže svou mysl uvolnit. Může to být četba knihy, sledování filmu, psaní deníku, meditace, výlet do přírody, fyzické cvičení, manuální práce nebo cokoli jiného, co nám připomene i jiné stránky našeho života.

Pro druhý říjnový týden

nám vyšla Pětka Hojnosti, která poukazuje na to, že v nějakém ohledu strádáme – a že tomuto strádání věnujeme až příliš mnoho pozornosti. Přitom v našem životě může být přítomno mnoho dobra, ale protože jsme natolik soustředěni na to, co nám chybí, nevidíme nic jiného. Je to další karta, která nás upozorňuje na to, jakou moc má nad naším vnímáním věcí to, čemu věnujeme pozornost.  
Náš život může být velmi hezký i přes to, že některé věci nejsou tak, jak bychom chtěli.Pokud se však zaměřujeme POUZE na ty, které nejsou tak, jak chceme, brzy získáváme pocit, že NIC není tak, jak chceme a že VŠECHNO je špatně. Sami sebe tak uvádíme do iluze, které ale naprosto věříme a jejíž důkazy pak vidíme ve všem kolem sebe. 

Naši andělé rozumí našim pocitům, když nám něco chybí, a rozhodně nás nežádají, abychom tuto skutečnost ignorovali a předstírali, že jsme šťastní, když nejsme. Připomínají nám však, že toto strádání je pouze dočasné a že stále existují věci, ze kterých se můžeme těšit.

Jedním z významů této karty je také to, jak naše energie nedostatku ovlivňuje naši přitažlivost. Pokud jsme neustále naladěni na to, jak se nám nedaří v práci, jak nemáme dost peněz, jak nás nikdo nechce nebo nás nemiluje, budeme se do této energie nořit víc a víc a náš vnější svět nám bude právě toto opakovaně přinášet. Stěžováním si na nedostatek ho neodstraníme. Lásku si nepřivoláme tím, že si budeme zoufat nad tím, jak ji nemáme. Peníze k sobě nepřitáhneme tím, že budeme nadávat na to, jak jich není dost nebo jak jich někdo jiný má více než my. V tomto smyslu je pro nás tato karta pobídkou ke změně naší energie, našeho naladění a našich přesvědčení.

Na třetí týden

vychází Dvojka Činu, karta váhání, nerozhodnosti a vlažnosti. Částečně vypovídá o tom, že nám v tomto období může chybět elán, nadšení či chuť cokoli dělat. Pokud budeme unavení, máme si dopřát odpočinek, a to bez jakýchkoli výčitek.

Tato karta je poselstvím především pro ty z nás, kdo se cítí být vedeni k nějakému rozhodnutí, ale ze strachu, aby neudělali chybu, místo toho jen přešlapují na místě, a pak si stěžují, že se nic nemění. Často z toho také obviňují jiné lidi nebo okolnosti.Jsme to však my, kdo musí učinit rozhodnutí, aby se věci daly do pohybu. Tato karta tedy souvisí také s problematikou odkládání. Čím déle odkládáme rozhodnutí, které stejně budeme muset jednou udělat, tím více energie zbytečně ztratíme. Přestože je moudré dopřát si na rozhodnutí čas a důkladně zvážit možné důsledky té či oné volby, je také důležité nezaseknout se v nekonečném koloběhu analýzy a nerozhodnosti. Vždy můžeme požádat Nebesa o znamení a všímat si pak slov, nápadů, obrazů či dalších podob znamení, které nám budou přicházet do cesty. Konečné rozhoupání se je však jen na nás.

Pro závěrečný říjnový týden

je tu Devítka Hojnosti, karta přijímání a užívání si. Je to také karta zdravé samoty, kdy si dopřejeme čas sami pro sebe a jsme spokojení. Vypovídá o tom, že si konečně začneme dopřávat péči, kterou potřebujeme a kterou jsme si dosud nedopřávali kvůli starostem, odkládaným rozhodnutím a neustálého rozebírání svého nedostatku, jimiž jsme energii ztráceli. Nyní budeme energii načerpávat. K tomu je třeba být ochotni přijímat dobro do svého života. S tím můžeme mít problém, pokud máme pocit viny, že jsme se o sebe dost dobře nestarali nebo že jsme něco nezvládli tak, jak jsme “měli”. Pocity viny a nedostatečnosti jsou přímo vázány na pocit nezasloužení si. Ten pak přímo brání tomu, aby k nám přišlo něco dobrého. Stále ještě žijeme v přesvědčení, že všechno dobré si musíme zasloužit a tvrdě odpracovat. Tím omezujeme zdroje dobra v našem životě výhradně na ty, z nichž se nám něčeho dostává jen tehdy, když splníme určité podmínky. Dobré věci ale můžeme dostat i nezávisle na aktuální činnosti. Kolikrát jsme někomu pomohli nebo mu něco dali čistě proto, že jsme chtěli, a ne proto, že by si to u nás napřed odpracoval nebo si to musel nějak jinak “zasloužit”? Úplně stejně funguje Vesmír, který má nekonečně mnoho zdrojů a který si přeje, abychom od něj přijímali to, co nám dává. Pokud ale žijeme s pocitem, že nemáme právo nic dobrého mít, dokud si to “neodtrpíme”, jedná se o naši svobodnou vůli, a tu Vesmír musí respektovat. V první řadě se tedy zbavme pocitu, že je špatné přijímat, když pro to napřed něco neuděláme. Nemusí to tak vždy být. Přestože v našem životě musí existovat rovnováha mezi dáváním a přijímáním, u většiny z nás panuje naprostá přemírá dávání, a tím následně i nedostatku energie.

Další věc, na kterou nás andělé upozorňují, je ta, že i když možná umíme dobré věci do života s vděčností přijímat, nedovolujeme si opravdu se z nich těšit. Ať už kvůli přetrvávajícímu pocitu, že nám nenáleží cítit se dobře, když máme přece něco dělat nebo když se někdo jiný dobře necítí, a nebo kvůli zakořeněnému přesvědčení, že užívat si něco dobrého znamená být “materialistický”, “světský”, “špatný” aj. Ať už si užíváme lásky, dobrého pocitu z vykonané práce, a nebo něčeho hmotného, jako jsou krásné šaty nebo dobré jídlo, nic z toho není špatně! Pokud si odpíráme potěšení z toho, co máme, budeme i nadále žít v nedostatku a i nadále se budeme snažit získat více a více dobra, které ale stejně nikdy doopravdy nepřijmeme za své. Vzniká tak začarovaný kruh. 

To se navíc může odrazit i na našem zdravotním stavu, zejména co se týká trávení a výživy těla. Pokud totiž do svého života něco přijímáme, ale nic si z toho nebereme, může se to promítnout do našeho fyzického těla tak, že i když mu budeme dávat dostatek dobrého a výživného jídla, tělo si z něj živiny nevezme. Můžeme pak trpět nedostatkem minerálů nebo jiných důležitých látek a trpí tím naše zdraví. Pokud necháme strádat svou duši (tím, že jí budeme odpírat potěšení), bude strádat i naše tělo, neboť jsou v úzké vazbě.

Nikomu nepomůže, když si budeme odpírat dobro! Není to nic svatého – právě naopak! Ubližovat své duši a svému tělu odpíráním dobra je projev neúcty k Božskému stvoření, které je dokonalé právě takové, jaké je, se všemi jeho přirozenými potřebami a přáními!

Je to tedy poselství o tom, že když už nám něco do života přijde, máme se z toho opravdu těšit! Když už si jdeme lehnout, máme si opravdu odpočinout. Když už si dáme něco dobrého k jídlu, máme si to opravdu vychutnat. Když už se nám někdo s láskou věnuje, máme se z jeho lásky opravdu těšit. Když už se nám něco podařilo, máme dobrý pocit ze sebe samých opravdu dosyta procítit.
Není to “požitkářství”, kdy bychom přehnaně přijímali. To je zase opačný extrém našeho přehnaného dávání a nedopřávání si. Zbavme se negativních předsudků o prožívání dobrých pocitů. Cítit se dobře nikomu neublíží. Není tedy důvod v tom bránit a vytvářet si tak jen další a další strádání.

* * *

SHRNUTÍ

Během měsíce října budeme pracovat na tom, abychom si přestali ubližovat zbytečnými starostmi, odkládáním důležitých kroků a rozhodnutí a neustálým rozebíráním svého nedostatku, a abychom se o sebe začali opravdu dobře starat – tak, jak cítíme, že máme. Pokud se cítíme být vedeni k nějakým změnám, aktivitám, odpočinku nebo něčemu jinému, poslechněme to, místo abychom to odkládali na jindy nebo si hledali výmluvy, proč to nejde. Naše duše i tělo budou zářit spokojeností, když dostojíme svým slibům, které jsme si dali, a dopřejeme si všechno, co jsme si dlužili. Máme si vážit své energie a zabránit jejím zbytečným ztrátám. Následně ji máme doplnit tak, aby se veškerá námi vydaná energie zdravě vyrovnala. Každému může pomoci něco jiného. Moc dobře víme, co máme udělat a k čemu jsme (možná už dlouho) vedeni. Tím, že tyto kroky konečně uděláme, rozhýbeme mnohem více věcí, než by nás mohlo napadnout. Náš život bude zase přirozeně proudit a spolu s ním budou odcházet všechny věci, které nám neslouží nebo dokonce ubližují, a přicházet ty, které jsme si přáli a které nám opravdu pomohou. Přestože nejsme všichni zvyklí užívat si dobra, které v životě máme, nikdy není pozdě začít. Na upřímném potěšení není vůbec nic špatného, byť nás v tomto duchu mohli vychovávat naši rodinní příslušníci, církev nebo jiní lidé. Kdykoli děláme něco špatně, vždy jsme na to Životem upozorněni. A jednou z těchto věcí může být právě to, že dobro odmítáme přijímat a nechat se jím vyživovat tak, jak potřebujeme. Zdravotní, finanční, emoční či jiné problémy nám signalizují, že je třeba začít něco dělat jinak. Co to je, někde v nitru dobře víme. Nemusíme vědět, proč jsme vedeni k tomu či onomu kroku, nemusíme vidět vždycky všechny souvislosti, ale můžeme si být jisti, že když toto vedení budeme následovat, místo abychom mu odolávali, brzy uvidíme potěšitelné výsledky. Mějme víru v to, že nám vykonaný změny přinesou krásný nový život, tak jako věříme, že se koruny stromů, jež nyní opadávají, na jaře opět zazelenají. ♥

*  *  *

A POKUD SE VÁM BUDE CHTÍT, MRKNĚTE NA NAŠE PRODUKTY URČENÉ NA PODPORU NEZISKOVKY ZDRAVOTNÍ KLAUN :-) 

V případě, že máte zájem o zasílání novinek z našich stránek, můžete vyplnit následující údaje:

JMÉNO A PŘÍJMENÍ

E-MAIL

Leave this field empty if you're human: