Karetní výklad strážných andělů pro týden od 14. do 20.3. 2016

Milí přátelé,

v tomto období nás kromě našich andělů oslovují také víly, andělé přírody. Vyzývají nás, abychom si dělali častěji prostor na pobyt mezi stromy nebo u řeky, v přírodním prostředí, v němž budeme moci vnímat jejich přítomnost a léčivou energii.. ale také vlastní sounáležitost s touto mocnou přírodou a jejím životem. Uzavření mezi čtyřmi stěnami můžeme zapomínat na to, že patříme do přírody. Že nejsme něčím zvláštním, něčím “mimo” a že jsme přímou součástí celé Země. Kdo nemůže jít ven, nechť se ve svém domově či na pracovišti obklopí přírodninami, ať už květinami nebo krystaly. Buďme v kontaktu s přírodou, co nejvíce to bude možné, protože je připravena nás léčit a my jsme ti jediní, na koho se čeká. 

Víly nám říkají, abychom si v přírodě povšimli toho, jak krásně a nadšeně ptáci zpívají a vítají svými hlásky jaro, které přichází. A také, abychom si všimli, že zpívají už tehdy, kdy ještě jaro není vidět. Objevují se první sněženky a krokusy, na stromech se zelenají pupeny připravené k brzkému rozkvětu, ale ptáci se z jarních kouzel radovali již dlouho předtím, než se začala dít. To proto, že ptáci jsou v naprostém souladu s přírodou a jednoduše vědí, že jaro přijde, vědí, že bude opět krásně, vědí, že každé temné období jednoho dne skončí. Nedělají si starosti, nemyslí si, že je Stvořitel opustil, netrápí se žádnými depresemi – žijí každý den v souladu s přírodou a vším životem, a proto vědí, že přichází jaro i v době, kdy ještě nejsou vidět ani jediné náznaky toho, že by to byla pravda. A radují se z toho.

S našimi změnami a plnícími se přáními je to stejně tak. My se ale trápíme, bojíme a pochybujeme, protože jsme zapomněli na svůj Život, na jeho dokonalost, na jeho lásku k nám a dary, které nám dává vždy, když je potřebujeme. Bojíme se, že se naše přání nesplní a že budeme nešťastní. Pochybujeme o tom, že dostaneme to, co si přejeme, a že když budeme něčemu věřit a ono se to nesplní, nebudeme se moci spolehnout vůbec na nic. Když ale ponecháme stranou naši logiku a její snahu všechno předvídat, přesně vše znát a vědět, kontrolovat a řídit, a odevzdáme se proudu Života, na který jsme zapomněli, snadno vycítíme příchozí jaro i v našem malém, vlastním světě, i všechny ty nádherné barevné květy, které v něm rozkvetou. Vzdáme-li se strachu a potřeby vědět, co a jak přesně bude, abychom s tím “mohli počítat” a cítili se “bezpečně”, pochopíme a jasně pocítíme, že jsme v bezpečí neustále, a to i tehdy, kdy je všechno vzhůru nohama a děje se vše přesně opačně, než jsme čekali. Koho zaskočila taková situace, je tím veden k většímu spoléhání se na Život sám a jeho nekonečnou lásku k nám, na jeho nekonečnou moudrost, s níž nám vždy posílá to, co potřebujeme ke svému skutečnému štěstí, a nikoli domnělému, které naše logická mysl posoudila jako to nejlepší.

Ve svém životě nemáme jen alternativy, o kterých ví náš rozum. Existuje spousta dalších možností a řešení, úžasných zázraků a proměn, o kterých nemáme ani tušení, ale které přesto existují a Život, který o nich ví, nám je dává. O takových zázračných překvapeních nikdy nevíme předem. A přesto se dějí! Přesto můžeme počítat s tím, že takové možnosti existují! Nemusíme mít strach jen proto, že naše mysl nenašla řešení v naší hlavě. Protože sám Život, který je tu pro nás, má nekonečnou hojnost řešení na všechno a s láskou nám je skýtá stejně jako všem milovaným bytostem na této Zemi.

Andělé přírody nás vedou k tomu, abychom si tyto dary uvědomili. A zejména, abychom si uvědomili svou sounáležitost s přírodou a Životem. Abychom si uvědomili, že naše květy rozkvetou přesně tehdy, kdy mají, a že někdy je lepší, aby rozkvetly později, aby je nezasáhly a neponičily poslední mrazíky. Abychom si uvědomili, že tak jako ptáčci můžeme již teď radostně zpívat a oslavovat jaro, období rozkvětu, barev a vůní, přestože nám přitom do oken hučí mrazivý vítr. Že všechno se uspořádává k příchodu šťastného období, byť to spíše vypadá jako apokalypsa. Že si můžeme být stejně tak jisti, že se nám dostane všeho, co potřebujeme a co si tolik přejeme, jako že po zimě přijde jaro. Nemusíme znát přesně den, kdy to nastane, nemusíme se snažit to jakkoli řídit nebo kontrolovat, jisté však je, že to nastane. A to je jediné, na čem záleží. Načasování i přeuspořádávání okolností má svůj smysl a budeme-li ve větším souladu s přírodou a Životem, všechno nám to bude jasné a nebudeme se už bát, ani se nebudeme snažit s tím bojovat. Život je tu pro nás a čeká jen na to, až si to uvědomíme a otevřeme mu svou náruč. ♥

– Magda

* * *

Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.

První kartou pro tento týden je Čtyřka Myšlenek. Nádherně navazuje na úvodní poselství přírodních andělů, protože nás vybízí k pobytu v tichosti, k relaxaci, k hlubšímu vnímání a k pobytu v přírodě. Říká, že potřebujeme uniknout z myšlenkového pekla, které nás pohltilo uvnitř našich hlav a že si musíme odpočinout, abychom mohli fungovat dál. Může nám v tom pomoci i nějaké jemné fyzické cvičení jako strečink nebo tai-či. Hlavním poselstvím této karty je potřeba myšlenkového klidu. Když se utišíme a naše hlava se uklidní, nebudou rozvířené ani naše emoce, které jsou často vyvolány právě myšlenkami a jejich zmatkem. Kdykoli prožíváme nájezdy myšlenek ve svých hlavách, je nezbytné si hlavu provětrat. Cokoli nám pomůže “vypnout”, bude v tomto období příhodné, protože se zklidněnou myslí a srdcem budeme moci lépe vnímat vedení svých andělů a své intuice, což přispěje nejen k našemu pocitu bezpečí, jistoty a důvěry, ale také k samotnému řešení problémů, kvůli kterým jsme panikařili a zoufali si.
V neposlední řadě nám tyto myšlenky zklidňující aktivity napomohou k fyzickému i duševnímu léčení, protože stres má neblahý vliv na obojí. Kdo měl zvýšenou chuť na jídlo, větší potřebu spánku nebo zesílené nezdravé návyky, může si být celkem jistý, že to vzešlo ze stresujících myšlenek. Jakmile se utišíme – a zejména díky přírodě – vše ostatní se utiší také.

Druhou kartou je Strážce Myšlenek. Ta může představovat osobu nebo situaci. Jako osoba je to profesionál, který je velmi pozitivní, motivující a má dobré nápady. Může pro nás představovat nějakého poradce, pokud si nevíme v něčem rady – zejména pak u závislostí je vhodné vyhledat odbornou radu. O odvykacích kůrách a různých způsobech motivace mohou vědět i naši praktičtí lékaři; dobrý systém podpory v odvykání je také v nemocnicích, kde jsou k dispozici i tištěné nápomocné materiály. Ať už se jedná o cokoli, podpora někoho, kdo se vyzná, nám pomůže. 
Pokud jde o situaci, jsme touto kartou vedeni k promlouvání a jasné komunikaci. Říká nám, že máme na srdci důležité věci, které chceme říct, a jsme povzbuzováni k tomu, abychom si ujasnili, co chceme či potřebujeme vyjádřit, a pak to udělali. Můžeme přitom využít ochotné andělské asistence – andělé nám vždy rádi pomohou, abychom svými slovy šířili lásku a přitom zároveň řekli důležité pravdy, které potřebují být slyšeny. Pro některé z nás to může být také výzva k učitelství, k přednášení, poskytování rad a vyjadřování svých názorů, které mohou druhé inspirovat a pomáhat jim.

Poslední kartou pro tento týden je Pětka Citů. Vypovídá o léčení žalu a odpouštění bolestivých pocitů, které v nás zanechaly některé události v našem životě. Pro většinu z nás to znamená nedávné rány způsobené nečekanými zážitky a změnami, ale může se to týkat i bolesti dávno minulé, kterou si neseme třeba ještě z dětství a která může dosud ovlivňovat náš život a jeho prožívání. Nosíme-li ve svém srdci bolest, pak zákonitě později nastávají takové podmínky, aby mohla tato bolest vyjít na povrch a být uzdravena. Nezatlačujme ji zpátky, nesnažme se ji nevidět a necítit, nesnažme se dělat, že neexistuje. Připusťme si, že je tam. Nikomu to neublíží. Je to jen o pocitu, o tom, abychom uzdravili své srdce a dovolili bolesti odejít. Tato karta nám říká, že žal a smutek jsou součástí našeho života a že je máme milovat stejně tak jako milujeme radost nebo nadšení. Pokud jsme utrpěli vážnou ztrátu ve svém životě, ať už z důvodu odchodu někoho blízkého na druhý břeh nebo ztrátu v jiné podobě, je tato karta poselstvím, že cítit žal je úplně v pořádku a že na sebe nemáme tlačit, abychom ho co nejdřív překonali. Ani se nenechme do toho tlačit jinými lidmi. Přijměme láskyplnou podporu svých blízkých a času si na to nechejme, kolik víme, že potřebujeme.<
Kromě žalu a oplakávání vypovídá tato karta i o potřebě odpuštění. Naše rány mohou souviset s činy druhých lidí a nebo i s našimi vlastními, které jsme neodpustili. Ať už se trápíme kvůli někomu, něčemu nebo kvůli sobě samým, jsme vedeni k odpuštění a osvobození se od staré bolesti. Neříkáme tím, že se nic nestalo nebo že všechno bylo spravedlivé, nepopíráme tím žádnou skutečnost, ale volíme si tím svobodu a uzdravení svého srdce, které je ve světě potřebné. Nakonec, neštěstí ve světě je z velké části způsobeno právě neodpuštěním, uzavřenými srdci a nedostatkem lásky. Ulevíme-li sami sobě, ulevíme tím celé planetě. Jsme její přímou součástí, a tak se nebojme jí pomoct a přispět svým dílem.

SHRNUTÍ
Toto je týden péče o sebe samé a o zotavování se. Dalo by se to přirovnat k období rekonvalescence poté, co jsme utržili nějaké zranění. Potřebujeme léčení, klid a čas na opětovný návrat do života. Po tom, co jsme prožili, se však do života vrátíme jiní, změnění, oproštění od některých věcí, uvědomělejší a moudřejší, silnější a vědomi si skutečných životních hodnot. Všechno, co se stalo nebo co se děje, nám pomáhá k uvědomění a soustředění se na to, co je skutečně důležité, abychom už neplýtvali svou energií či časem na věci, které nejsou podstatné, a abychom tak naplnili svůj život i náš svět větší láskou. 
Je to očišťující proces, který nemusí být právě dvakrát příjemný. Jak píše Louise Hay ve své knize Miluj svůj život, je to jako když umýváme zamaštěný, špinavý pekáč. V momentě, kdy do něj nalijeme saponát, vznikne ještě horší špína, než jaká tam původně byla. Když jsme ale trpěliví a chvíli se jeho čištění věnujeme, po opláchnutí vypadá jako nový. Přestože v knize byl tento příklad uveden v souvislosti s odstraňováním negativních myšlenkových návyků, funguje to obdobně i se vším ostatním, co nám brání “být jako noví”, bez všech těch nečistot a věcí, které k nám nepatří a které nejsou v souladu s naším pravým já. Události v našem životě a ztráty, které jsme utrpěli, měly za úkol odbourat z nás všechno to, co jsme si tak zatvrzele drželi a odmítali to pustit, a to proto, abychom mohli otevřít své srdce. Bránil-li nám v otevření srdce strach, setkali jsme se se svými obavami. Bránil-li nám v otevření srdce starý hněv, setkali jsme se s hněvivými událostmi. Bránil-li nám v otevření srdce smutek, stojíme najednou tváří v tvář smutku. Na začátku se všechno se zdá být ještě horší, než to původně bylo. Ale když vytrváme a projdeme svou očistou i proměnou, všechno bude krásné.
I když můžeme cítit velkou beznaděj, neznamená to, že situace zůstane taková, jaká nyní je. Neznamená to, že věci, které se pokazily, se nedají napravit. Neznamená to, že to, jak to teď vypadá, bude takto vypadat už navždy. Věci a okolnosti se neustále mění – a mohou se změnit v ještě krásnější formu, než jaká byla ta původní! – nejprve je ale důležité, aby byl naplněn smysl těchto změn, tedy abychom pochopili, co potřebujeme změnit či propustit, a udělali to, abychom mohli více milovat a nebáli se tolik. Když toto zvládneme, smysl celé situace se naplní a ona se bude moci uzdravit, proměnit a už se nevracet – protože k tomu nebude mít důvod.
Čím klidnější bude naše mysl a naše emoce, tím snáze pochopíme, co je třeba udělat, abychom se osvobodili od všeho, co nás dříve svazovalo a bránilo nám plně žít a milovat. Pišme si deníky, pobývejme v přírodě, rozjímejme s Bohem, anděly či stromovými dušemi, meditujme, poslouchejme laskavou, nežnou hudbu, věnujme se klidnému cvičení, dopřávejme si dostatek spánku a vyživujme své tělo zdravým, dobrým jídlem. Pečujme o sebe stejně tak, jako bychom pečovali o někoho nemocného, kdo se uzdravuje. V jistém smyslu to tak i je. Nebojme se také přijmout pomoc od těch, kdo nám ji nabízejí. V životě má každý občas těžké období, kdy potřebuje útěchu a pomoc. Neznamená to, že jsme slabí nebo neschopní. Naopak tím projevíme odvahu, protože se odvážíme otevřít své srdce a ukázat svou lidskost v celé její zranitelnosti. A právě ve schopnosti být zranitelní, lidští a oteření, spočívá ohromná síla. Čím více lidí toto dokáže, tím krásnější a laskavější bude náš svět. Odpusťme sami sobě, odpusťme i těm, kdo nás zranili, uzdravme své srdce z nové i staré bolesti a vyjděme znovu do života s novým vědomím, očištění od všeho, co nám bránilo být šťastní, a přivítejme příležitosti nejen k novým prožitkům, ale i k nápravě a obnově těch, které se možná pokazily. Vybudujeme nové základy, pevnější a trvalejší, a to jak v oblastech, na kterých nám záleží, tak i v našem vlastním nitru. Je to krásné období znovuzrození, tak jako když se po “mrtvém” zimním období znovu objevují v korunách stromů zelené pupeny a květy, které zatím trpělivě vyčkávají na pravý okamžik, v němž rozkvetou v celé své kráse. ♥

* * *

zdroj: https://andelskydenik.blogspot.cz

Děkujeme