Karetní výklad strážných andělů pro týden od 16. do 22.5. 2016

Milí přátelé,

pro toto období nám andělé připomínají, že nejsme zodpovědní za druhé lidi, nejedná-li se o malé děti nebo skutečně nemohoucí osoby, a že pocit zodpovědnosti za lidi, kteří se přitom o sebe mohou (a mají!) starat sami, nám jen zbytečně ubližuje – stejně tak jako pocit, že jsme zodpovědní za jejich zklamání nebo rozhořčení, když jim odmítneme v něčem vyhovět nebo když jim nemůžeme nijak pomoci.

Jako citliví lidé snadno vycítíme, že naše určitá reakce v druhém člověku vyvolá určitý pocit. Cítíme-li, že naše odpověď v druhém vyvolá něco negativního, snažíme se tomu předejít a udělat všechno tak, aby se negativně necítil, protože kvůli naší citlivosti bychom pak i my sami cítili jeho negativní pocity. Obvykle tedy jednáme na svůj vlastní úkor – ale hlavně že se druhý nezlobí nebo se necítí zraněný. Rovněž se nechceme cítit zodpovědní za jeho zranění či hněv. Vnímáme to tak, že když jsme si přece vědomi toho, že se bude cítit ublížený, pak bychom mu svou uskutečněnou odezvou vědomě ublížili. Ubližovat samozřejmě nikomu nechceme, a tak se podřizujeme žádostem druhých, jen aby se necítili špatně.

Jenže za své reakce je každý zodpovědný sám a my si musíme přestat plést ohleduplnost s podřizováním se a přestat chápat negativní reakce druhých jako vlastní selhání nebo špatný čin. Reakce druhých jsou otázkou jejich volby. Sami víme nejlépe, že máme v každé situaci na výběr, jak se zachováme, co na tu kterou věc řekneme, jak se k čemu postavíme. Sami víme, že si věci vůbec nemusíme brát osobně a že můžeme zůstat láskyplní a v pohodě i tehdy, když nám někdo odmítne vyhovět nebo nám zrovna nemůže pomoci. Učíme se tak zdravým způsobem přebírat zodpovědnost sami za sebe i za své vnímání, a tím si v mnohých ohledech usnadňovat svůj život. Stejnou možnost volby mají i všichni ostatní.  

Nejsme zodpovědní za to, jaké reakce si volí druzí lidé! Zodpovědní jsme jen za to, zda naše vlastní činy vycházejí z lásky, pravdy a upřímnosti, zda jsou v souladu s vedením našeho srdce – a to i tehdy, když někomu řekneme Ne. Vycházíme-li při svém jednání z pozice lásky a vedení srdce, je to vždy správně, bez ohledu na reakce druhých.

Nepřišli jsme sem proto, abychom celý život podřizovali možným reakcím druhých a podle nich ho žili. To nám namlouvá jen ego, že musíme pořád brát ohled na to, co si o nás kdo myslí a kdo nás má nebo nemá rád. Ego nám namlouvá, že naše citové či jiné bezpečí závisí na egu druhých lidí. Vzájemně mezi námi proplétá síť strachu a spoluzávislosti, ve které se naše spokojenost stává závislou na spokojenosti ostatních. Spokojenost každého z nás je však výhradně v našich vlastních rukou a není v silách nikoho, aby učinil šťastnými všechny ostatní, protože každý o sobě rozhoduje sám. Pokud se někdo chce vztekat, chcetrápit, chce trpět, je to jeho volba, která s námi nesouvisí, byť nás za své pocity může obviňovat.

Pro nás jako citlivé lidi je velké břemeno cítit utrpení druhých, ale naši andělé nám právě proto připomínají, že ho nemusíme nést. Nemusíme ho od druhých brát a trpět kvůli jejich volbě utrpení. Přestože je naší přirozeností pomáhat druhým a posilovat ve světě mír a lásku, nesmíme a nemůžeme zasahovat do jejich svobodné vůle a bránit jim v jejich volbách, byť si jimi sami zbytečně ubližují – a my se kvůli tomu sami trápíme, protože jejich bolest cítíme. Snažíme se druhé zachraňovat jak kvůli nim samotným, tak i kvůli sobě, abychom nemuseli cítit tu bolest, která se v nich probudí, jakmile se něco dotkne jejich ega. Ale do svobodné vůle žádného člověka nemůže zasáhnout ani Bůh – a když se snažíme někoho “chránit” před zklamáním, v podstatě rozhodujeme za něj, co by měl cítit – a to je zásah do svobodné vůle, a ten nepřinese nic dobrého nám ani druhému člověku. Sami jasně vidíme, že i když takto někoho “ochráníme”, stejně mu to žádné zvláštní štěstí nepřinese. Cítíme, že není šťastný doopravdy. Za nějaký čas se opět objeví s dalším požadavkem, abychom mu zase dali další dočasnou dávku falešného štěstí. Je to proto, že hluboko uvnitř jsou si tito lidé vědomi svých vlastních zkoušek, které musejí zvládnout a které, dokud budeme dělat za ně, si nemohou osvojit. Bráníme jim v jejich vlastním rozvoji, když se je pokoušíme chránit před jejich lekcemi! Soudíme, že pro ně bude lepší, když nebudou cítit negativní emoce (a podle toho pak jednáme) – ale to přece není na nás, abychom o druhých rozhodovali! Kdykoli děláme ústupky na svůj vlastní úkor jen ze strachu, aby se někdo druhý necítil špatně, snažíme se v podstatě mít nad ním vládu a kontrolu, snažíme se ovládat jeho emoce a rozhodovat místo něj, co bude prožívat. A to NENÍ ohleduplné ani láskyplné – je to jednání ze strachu, které nikdy nepřinese nic víc než jen další strach.Dokud budeme druhým ustupovat a podřizovat se jim ze strachu (z bolesti, ze zklamání, z obviňování, z odsudků atd.), budeme v naší společnosti jen nadále posilovat moc, kterou nad ní strach má, a stejně tak v ní budeme podporovat nezdravé zakořeněné návyky manipulace a neupřímnosti.

Vede-li nás naše srdce k upřímnému Ne, můžeme si být jisti, že je to to nejlepší a nejláskyplnější, co pro daného člověka můžeme udělat. Přestože se může vztekat nebo být zklamaný, hluboko uvnitř si bude vědom toho, že svoje lekce může zvládnout jedině sám a že jeho štěstí není závislé na nás ani na nikom jiném. Dokud se budeme pro druhé nezdravě obětovat, budeme v nich podporovat falešný dojem, že jsme jejich zdroj, z něhož potřebují čerpat. Skutečný Zdroj je však neomezený a je přístupný všem rovným dílem. Odmítneme-li nadále posilovat iluzi druhých, že my jsme jejich zdrojem (která však může být velmi lákavá pro naše ego!), napomůžeme jim tak k uvědomění si jejich skutečného zdroje – a tím jim také napomůžeme k větší svobodě, samostatnosti a skutečnému štěstí. A TO je naším posláním.

Ukončeme tedy nezdravý návyk spoluzávislosti jak u sebe samých (převzetím zodpovědnosti za své vlastní prožívání nezávisle na druhých), tak i mezi námi a druhými lidmi (ukončením přebírání zodpovědnosti za jejich prožívání a snahy o jejich ovládání). ♥

– Magda

* * *

Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.

První kartou pro tento týden je Strážce Myšlenek. Jejím hlavním poselstvím pro nás na toto období je to, že máme mluvit sami za sebe a rozhodovat o sobě sami. Pokud jsme měli ve zvyku raději mlčet, než abychom řekli něco, co by mohlo v druhých vyvolat nějakou nepříznivou reakci, vede nás tato karta k tomu, abychom se přestali utlačovat a dovolili si vyjádřit své upřímné pocity. Všechno se dá vyjádřit jasně a upřímně a přitom s láskou. I když se druzí lidé na naše slova nemusí tvářit nijak nadšeně, víme-li, že jsme to řekli nejlépe, jak jsme uměli, nemusíme se tím nijak trápit. Důležité je jen to, zda je naše vyjadřování v souladu s naším srdcem a jeho vedením. Nic jiného naším úkolem není.

Tato karta může také znamenat promlouvání za nějakou dobrou věc, např. za práva zvířat nebo dětí apod.; vypovídá o tom, že propůjčíme svůj hlas a dar slova těm, kdo ho nemají. Kdo se tedy cítí být veden k řečnictví, má v této kartě potvrzení, že jeho vedení je správné.

Kromě situace může představovat také konkrétní osobu, která je bystrá, zkušená, spolehlivá, důvěryhodná, férová, řečnicky nadaná a charismatická a která tyto vlastnosti umí dobře využít. Rovněž však můžeme být my sami vedeni k tomu, abychom si tyto vlastnosti u sebe rozvinuli a vybudovali si potřebné dovednosti.

Druhou kartou je Devítka Hojnosti, která vypovídá o spokojenosti, blahobytu a pohodlí. Komu tyto atributy chybí, je veden k tomu, aby podnikl aktivní kroky k jejich naplnění. Přestože je tato karta zaměřena hlavně na materiální a finanční dostatek, může se týkat i dostatku citového či energetického, který se ve hmotném dostatku pouze odráží. Pokud cítíme, že v určité oblasti strádáme, jsme nyní podporováni ve změně této oblasti a v krocích, které jsou k těmto změnám potřebné. 

Andělé nás upozorňují na náš sklon bránit si ve vlastní spokojenosti, dokud nejsou spokojení všichni ostatní. Připomínají nám, že když sami strádáme, tak jen těžko někomu pomůžeme, protože máme co dělat sami se sebou a s vlastním životem. Připomínají nám, že je nesmysl dávat sebe samé na poslední místo před všemi ostatními, protože právě my sami a naše vlastní zdraví jsou tím prvořadým, co musí dobře fungovat, abychom mohli pomáhat ostatním v jejich rozvoji. Nabádají ty z nás, kdo mají ve zvyku sami sebe zanedbávat a upřednostňovat ostatní před sebou samými, aby tento nezdravý návyk ukončili a začali se o sebe dobře starat – a nenechali se od toho odradit negativními reakcemi svého okolí, které bylo na jejich obětování se zvyklé. Neznamená to “vykašlat se na všechny ostatní a starat se jen o sebe”, ale uvědomit si, že jsme stejně tak důležití jako ostatní a že naše potřeby jsou stejně tak důležité jako ty jejich. Musíme také rozlišovat, kdy opravdu pomáháme a kdy se už od druhých necháváme vykořisťovat. Skutečnou pomoc vždy poznáme – hluboko uvnitř cítíme, že jsme udělali správnou věc a že jsme svým činem druhému člověku opravdu pomohli. Vykořisťování v nás naproti tomu zanechává pocit vyčerpanosti a únavy, někdy i vzteku na druhého člověka, a poznávacím znamením bývá i to, že jsme mu doopravdy nepomohli – obvykle si pro “pomoc” přijde znovu, např. pro peníze nebo další vyslechnutí hromady nikam nevedoucích stížností. Mnohem více těmto lidem pomůžeme láskyplným odmítnutím a předáním rad či doporučení, jak se mohou naučit dané věci zvládat sami. Nepodporujme jejich závislost na nás – naučme je raději samostatnosti a soběstačnosti, které jim v životě budou opravdu užitečné a nápomocné. Mají-li opakující se problémy s penězi, nedávejme jim peníze, ale naučme je, jak s nimi lépe zacházet. Mají-li potřebu si neustále stěžovat, naučme je, jak pozitivněji myslet a mluvit a přestat si přitahovat důvody ke stěžování. Tyto nové pozitivní návyky jim skutečně pomohou na rozdíl od dočasného neefektivního úniku, který jim ve skutečnosti brání čelit následkům, jež by je konečně přiměly k pozitivním změnám. Nesnažme se druhé zachraňovat před jejich lekcemi a neplýtvejme na to svou energií. Také jsme se museli se spoustou věcí vypořádat samostatně – pod ochranou a s asistencí našich andělů – a kolik jsme se toho naučili! Uvědomme si, že když druhé necháme, aby čelili vlastním lekcím, umožňujeme jim růst. Pomáhat neznamená zachraňovat.

Tato karta nám říká, že není nic špatného na tom mít se dobře, když se druzí dobře nemají. To, jak se kdo má, je vždy pouze otázkou jeho vlastního rozhodnutí. Pokud někdo skutečně potřebuje pomoc, vždy mu ji můžeme poskytnout, je-li to v našich možnostech. Nemusíme však sami trpět, jen proto, že trpí ostatní, tak jako nemocnému nepomůžeme tím, že se od něj nakazíme, ale tím, že sami zůstaneme zdraví a podpoříme ho v jeho vlastní léčbě. Mějme se dobře a chraňme si své hranice – je to dobré pro nás i pro všechny ostatní.

Poslední kartou pro tento týden je Otevřete své srdce. Je to karta lásky a blízkých vztahů, která může pro některé z nás zvěstovat příchod nové lásky ve formě milostného vztahu, a nebo rozvoji lásky v již existujících vztazích. V souvislosti s předchozími kartami je to však spíše poselství o tom, abychom se naučili udržovat si otevřené srdce, aniž bychom se přitom nechali druhými zraňovat nebo využívat. Říká nám, že máme sami sebe milovat natolik, abychom nepřipustili ničí zraňování, a druhé milovat natolik, abychom je přestali podporovat v jejich negativních návycích citové či jiné manipulace s námi nebo i dalšími lidmi.

Pokud má někdo ve vztazích problémy, může to vycházet právě z návyků manipulovat s lidmi přes jejich city (“Když tohle neuděláš, tak mě nemáš rád/a; / tak tě nebudu mít rád/a; /tak budu nešťastný/á a ty za to budeš zodpovědný/á”…). Je-li tomu tak, pak jsme vedeni k tomu, abychom si tyto své návyky více uvědomovali a začali pracovat na jejich odstraňování. Abychom přestali považovat druhé lidi za zdroje vlastní spokojenosti a přestali od nich vyžadovat věci, které považujeme za “důkazy lásky”. Stejně tak to platí i obráceně – nedělat pro druhé věci, které dělat nechceme, jen proto, abychom jim “dokázali”, že je milujeme. Nemanipulujme a nepodléhejme manipulaci. Dokud budeme své štěstí dělat závislým na druhých lidech (a oni to své na nás), nemůžeme se ze svých vztahů opravdu těšit a nemůžeme se opravdu cítit milováni. Problém přitom není ve vztahu samotném, ale v našich návycích. Vyřešíme-li své nezdravé návyky – z obou stran – uzdraví se i náš vztah a my se nebudeme bát zůstávat otevření.

SHRNUTÍ
Všechny karty pro tento týden vypovídají o láskyplné asertivitě, o láskyplných Ne, o láskyplném udržováním si svých hranic a změně nezdravých návyků, které nám brání ve šťastném prožívání našeho života. Hodně vypovídají o našich vztazích s druhými lidmi, a to jak z naší strany, tak i z té jejich. Upozorňují na to, jak sami sebe utlačujeme a bráníme si v upřímných reakcích jen ze strachu, abychom tím druhým nějak neublížili, a vedou nás k uvědomění, že naše reakce, byť se může zdát být negativní, může být právě tím, co druzí potřebují slyšet, aby změnili své nezdravé návyky a došli k důležitým poznáním. Zároveň nám ukazují, jak je důležité nenechat se strhávat trpícími do jejich utrpení, ale zachovat si vlastní pevnou půdu pod nohama, právě proto, abychom mohli pomoci, když to potřebují. Naši andělé nás vedou k tomu, abychom učinili potřebné změny u sebe samých i v našich vztazích, které nám umožní svobodně žít, aniž bychom se přitom nechali ovládat citovou manipulací nebo se sami snažili na někoho působit přes city. Vyžadování lásky, pozornosti nebo čehokoli jiného s tím, že pokud se nám toho nedostane, budeme se cítit špatně, a ten, kdo nám to nedal, za to bude moct, má velmi odpudivou energii, která od nás to, co vyžadujeme, odpuzuje ještě dál. Uvědomme si svůj skutečný Zdroj a přestaňme hledat zdroje v jiných lidech, věcech nebo podmínkách. Stejně tak ani nepodporujme druhé lidi v iluzi, že my nebo někdo jiný jsme jejich zdrojem čehokoli. Buďme samostatní a k tomutéž veďme i druhé. Pomáhejme, když je to třeba, ale nezachraňujme druhé před lekcemi, které mají zvládnout sami. Nesnažme se druhé lidi a jejich reakce ovládat tím, že se budeme podřizovat jejich vůli navzdory naší vlastní, jen abychom nemuseli čelit jejich nepřízni. Požádejme své anděly o ochranu naší energie a citového i jiného bezpečí, a hovořme k druhým upřímně, v souladu s tím, co nám říká naše srdce. Tak nikdy nemůžeme udělat chybu a vždy tak nejvíce přispějeme k tomu, aby každý došel k tomu, k čemu dojít má, a abychom z naší společnosti napomohli odstranit návyky, kvůli kterým se tak zbytečně trápíme.

* * *

Zdroj: https://andelskydenik.blogspot.cz

Děkujeme