Milí přátelé,
ať už prožíváme své nynější dny více či méně radostně, naši andělé by nám chtěli v tomto čase připomenout, že jsou neustále s námi, přestože nám to tak někdy nepřipadá, zvláště když se zaplétáme do pavučin starostí a strachu. Strach a vše ostatní, co z něj vychází, nás zaslepuje a ohlušuje vůči našemu vnitřnímu vedení, a když se takto pod nátlakem stresu začneme snažit do všeho zasahovat a dostat všechno pod svou kontrolu, často přitom naděláme mnoho chyb, které, přestože nám nemusejí bránit v dosažení cíle, prodlužují naši cestu k němu a působí nám další zbytečný stres. Naši andělé nám chtějí pomoci z tohoto koloběhu trápení ven a radí nám, abychom je častěji žádali o pomoc. Když si však ani neuvědomujeme, že nějaké anděly máme, jak jsme pořád ve víru svých starostí, nežádáme ani o jejich asistenci. Je tedy mnoho způsobů, jak si s tím poradit. Můžeme si nakreslit různé cedulky a štítky, které nám budou anděly připomínat. Můžeme si napsat text na lístečky, které si potom rozmístíme po bytě a nebo si je dáme třeba do peněženky. (Stejným způsobem si můžeme vystavit i pozitivní afirmace.) Můžeme si nastavit upomínky do mobilu. Nebo můžeme požádat své duchovně spřízněné blízké, aby nám čas od času podporu Nebes připomněli. Kromě žádosti o andělskou pomoc je však také nezbytné mít otevřenou mysl, opravdu věřit, že všechno je možné, že i ty možnosti, o kterých náš rozum neví a kterým nerozumí, jsou reálné a možné, a že naši andělé opravdu něco dělají a je třeba jim věřit a nechat jim k tomu prostor – tím, že si nebudeme vytvářet další starosti. Můžeme brát svou situaci zcela na vědomí a přitom si nedělat starosti. Můžeme ji vidět takovou, jaká je, a přitom si nevytvářet tragické scénáře, kterými bychom se strašili a paralyzovali. Můžeme se dívat na věci, které se nám v životě nelíbí, a přitom se neuvádět do pesimismu nebo skepse, které jsou svou energií natolik vzdálené našemu srdci a jeho intuici.
Naše intuice nás vždy vede správně. A i pokud máme zrovna problém ji vnímat, naši andělé – ovšem pouze s naším svolením, tedy na základě modlitby – nás povedou místo ní, stejným láskyplným způsobem. Věci, které se po naší žádosti o nebeskou pomoc začnou dít, je třeba nechat být. Jsou to odpovědi na naše modlitby. Někdy neodpovídají našim očekáváním. Někdy jako by se dokonce děl přesný opak toho, co jsme chtěli. Ale tak to vidí jen náš rozum, naše logikou omezená mysl, která nikdy nevidí dál než za hranice svých vlastních zkušeností a logických úsudků. Dávat pouze na rozum znamená už předem omezovat své možnosti pouze na ty logické, které tvoří jen nepatrný zlomeček toho, co všechno je přitom možné a uskutečnitelné. Když dáváme pouze na rozum a věříme pouze logickým řešením, přirozeně jsme zděšeni, protože ta se nám nemusí vůbec zamlouvat. Připusťme si tedy, že existuje i ohromné množství řešení nelogických, “náhodných” situací, které nastanou, sledy různých událostí, které se odehrají v dokonalé synchronicitě – a to všechno že je zcela možné a pravděpodobné, i když náš rozum o ničem z toho neví a logickou posloupnost v tom nevidí. Když požádáme o pomoc Nebesa, otevřeme si bránu ke spoustě nových možností. Naši andělé vědí naprosto přesně, které z těchto možností jsou pro nás nejlepší. A tak jim věřme a nechme je, aby konali svou práci.
Kromě toho nám v tomto čase andělé připomínají, jak moc býváme ovlivňováni a manipulováni médii a negativně podávanými zprávami. Když si představíme celý náš národ, v němž každý člověk vládne spoustou energie, jak uvidí jednu zlou zprávu, z hromadného pohledu je to v tom okamžiku stejné, jako by naši zemi zachvátil požár. Je to jedovatá energie zloby, strachu, hněvu, neštěstí, zoufalství a bezmoci a dalších pocitů, která je vypuštěna do světa celou naší zemí a která v něm následně posiluje vše, co je na této energii založeno. Jako národ máme ohromnou sílu, ale místo abychom se jí vědomě chopili a začali ji využívat k dobru a zhmotňování vytouženého míru, dovolujeme médiím a negativně naladěným lidem, aby ji využívali místo nás – a to jen k dalšímu vyvolávání strachu. Přestože se ve světě děje mnoho zlých věcí, které je třeba brát na vědomí, naše negativní naladění ničemu nepomůže. Jestliže tedy nemůžeme do dané situace přímo zasáhnout, zvolme si místo stěžování si nebo strachování se modlitby a vysílání pozitivní energie do světa. Naše vyslaná energie si najde cestu k těm, kteří do dané situace přímo zasáhnout mohou, a protože budou mít více energie, budou moci konat větší a lepší věci. Dokud budeme svou energii posílat těm, z nichž máme strach, jen tím posílíme jejich pozici a sami sebe utvrdíme v pozici oběti.
Naši andělé chtějí, abychom si uvědomili, že jsme tady na této Zemi a v tomto čase právě proto, abychom napomohli pozitivnímu zvratu událostí. Kdyby to nebylo v našich silách, nebyli bychom tady. Jako lidé sami tvoříme část lidstva a můžeme tedy přímo ovlivnit jeho vývoj a směr, kterým se ubírá. Buď posílíme dosavadní nežádoucí rozpad svým strachováním se a kapitulací, a nebo se chopíme své energie a začneme ji využívat k vytváření a posilování dobra.
Nemáme se nechat zastrašovat médii a tím, co nám vykládají. Mnohé informace ze světa nejsou našimi médii vůbec zveřejňovány, a ty, které jsou, pro nás buď nejsou podstatné (osobní dramata jiných lidí, bulvární plátky apod.) a nebo jsou z velké části zmanipulované, aby v lidech probudily ještě větší strach – protože právě jejich strach je vede k tomu, aby nakupovali noviny, platili za televizi. Odmítněme se sebou nechat manipulovat! Přejeme-li si sledovat informace, je to v pořádku, naši andělé nás však varují před zkresleností těchto informací a žádají nás, abychom každou informaci důkladně prozkoumali, než ji přijmeme do svého myšlenkového systému. Radí nám také neúčastnit se negativních diskusí a brát všechno, co uslyšíme nebo co si přečteme, s velkou rezervou. Pravda může být někde úplně jinde, než jak je nám podávána médii! A místo toho, abychom plýtvali svou energií na posilování hromadného strachu, můžeme tuto energii využít k modlitbám za mír, posílat ji dobrým lidem ve světě, kteří mohou do situace zasáhnout (ale kteří dosud nedostávali dost podpůrné energie, protože většina lidí soustřeďovala svou pozornost na nežádoucí osoby místo nich) a sami požádat své anděly o vedení ohledně toho, co můžeme udělat my, abychom přispěli k dobrému vývoji. Jednou z důležitých věcí vedle modliteb a posílání energií je také neztrácet víru a udržovat si trvalý mír v sobě samých. Jsme součástí lidstva a když vytvoříme mír v sobě a ve svém vlastním životě, už tím vytváříme mír i v rámci lidstva. Andělé jsou rádi, když se nám daří a jsme šťastní, protože vědí, že to nejsme jen my, koho to ovlivní, ale i všichni ostatní a celá tato Země. Věřme tedy, že máme dost moci k tomu, abychom pomohli světu ke změně, konejme vše, co pocítíme jako dobré, vytvářejme mír ve svém vlastním nitru a v životě… a už tím bude část světa uzdravena. ♥
– Magda
* * *
Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.
První kartou pro tento týden je Ohlédnutí a přemítání. Hlavním významem této karty je přehodnocování. Můžeme se podívat za svou minulostí a uvědomit si, co všechno bychom mohli změnit, co všechno vlastně nefungovalo a co by bylo dobré změnit. Rovněž se může jednat o přehodnocování našich přesvědčení, toho, čemu věříme, a co je dost možná jen omezený názor, který jsme dříve přejali od někoho jiného. V tomto čase jsme vedeni k tomu, abychom se zastavili, podívali se na všechno, co máme za sebou, a popřemýšleli nad tím. Něco si z toho máme vzít. Něco bychom potřebovali přehodnotit nebo změnit. Dopřejme si tedy čas na to, abychom si udělali jakýsi inventář vlastního života, roztřídili si, co si v něm chceme nést dál a co už raději ne, a podle toho se pak zařiďme. Je to velmi pozitivní karta, která vypovídá o dosažení úspěchů a změn, a zatímco se tedy budeme zabývat tím, co už máme za sebou, je to znamení toho, že budeme mít sami ze sebe dobrý pocit. Vše, co se doposud dělo, nám pomohlo stát se tím, kým jsme dnes. Když se podíváme zpět a přehodnotíme či změníme vše, co je třeba, můžeme následně učinit další kroky, které nám pomohou stát se tím, kým si přejeme v budoucnu být.
Druhou kartou je Trojka Myšlenek, která nám zde vyšla i minulý týden a která vypovídá o žalu a léčení srdce z velké bolesti. Protože ji tady máme i podruhé, je to známka probíhajícího léčení, které vyžaduje delší čas, ale které je pro nás důležité a nemáme se bát mu tento čas dopřát. Pokud jsme prožili nějakou ztrátu nebo zklamání, je toto vhodné období k vyrovnání se se svými pocity. Andělé nám touto kartou říkají, že všechno je tak, jak má být, přestože nám to tak nepřipadá a přestože můžeme prožívat i bolestivé pocity. Zmiňují také zklamaná očekávání, nenaplněná přání a zvraty událostí, které jsme nečekali – to všechno mohlo velmi zasáhnout naše srdce, a tak je nyní třeba dopřát si léčení a potřebnou péči v jakékoli podobě, ve které ji potřebujeme. Máme si dovolit udělat si čas na sebe, na odpočinek, na meditace, na vyplakání, na pobyt o samotě nebo s blízkým přítelem či přítelkyní, a na chvíli zapomenout na všechno, co opravdu není nezbytné řešit. Učiňme nyní léčení svého srdce svou prioritou. Co je nutné vyřídit, to vyřiďme, ale vše ostatní dejme stranou. I druzí lidé nám přitom mohou pomoci a některé úkoly vyřídit místo nás. Není nic špatného na tom chtít trochu času pro sebe. Pokud jsme to neudělali v minulém týdnu, je tato karta připomínkou, že zametením pocitů pod koberec tyto pocity nezmizí a že je opravdu třeba se jim postavit čelem, připustit si je a konečně jim dopřát jejich léčení, na které budou čekat klidně i celá léta, dokud se jim ho nedostane. Když si tedy dopřejeme tuto péči, ovlivní to i celý náš další život a stejně tak i životy našich blízkých, kteří nás milují a přejí si pro nás jen to nejlepší.
Poslední kartou pro tento týden je Sedmička Citů, která poukazuje na zmatek v našich emocích. Vypovídá o tom, že možná nevíme, čemu máme věřit, co je skutečné a co není, že máme mnoho snů a přitom nevíme, zda je vůbec možné je naplnit, ale také o strachu z rozhodnutí, která by mohla ovlivnit někoho jiného způsobem, který by se mu nemusel líbit. Prostřednictvím vztahů jsme s druhými lidmi všelijak propojeni a společně tvoříme spletitou síť, kde jeden záchvěv vyvolá záchvěvy i na dalších místech této sítě. Tomu se nelze vyhnout. To je prostě tak. Nic na tom nezměníme. Nemůžeme čekat, že se naše volby budou vždycky všem líbit a že s námi budou vždycky všichni souhlasit. Máme-li pochybnosti o tom, zda bude naše volba správná, dejme na své srdce. To ví naprosto jasně, zda je to dobré a nebo není. Co nás odrazuje od pohybu kupředu je náš rozum a ego, které má strach ze všeho neznámého, které se snaží mít vše pod kontrolou, udržovat vše nehybné a které je závislé na tom, zda ho druzí přijímají. Naše srdce však vidí dál než jen za tento omezený okruh reakcí druhých a ví, že i to, co se nemusí líbit nikomu, může být nakonec prospěšné nám i všem těmto lidem – protože srdce nehraje na logiku. Srdce prostě cítí a ví. Nepřemýšlí; prostě to ví. Neřeší, co si kdo pomyslí, tak jak to dělá ego, nestraší nás tím, co všechno hrozného by se mohlo stát, a ani k tomu nemá důvod, protože ví, že každá cesta, kterou cítí jako správnou, je zároveň bezpečná a chráněná Vyšší silou, která dohlíží na to, aby každý, kdo následuje své srdce, měl volný průchod. Zdráháme-li se tedy něco udělat nebo se nějak rozhodnout kvůli strachu z toho, co na to řeknou druzí, je tato karta znamením, že máme více naslouchat svému srdci než zahořklému skeptickému rozumu, který je plný negativních zkušeností a zklamání (viz. předchozí karta).
SHRNUTÍ
Celkově nám tento výklad říká, že se budeme potřebovat přednostně zabývat vlastním nitrem. Přestože můžeme řešit mnoho věcí ve svém vnějším životě, prioritní pro nás bude udělat si pořádek sami v sobě, protože onen vnější zmatek může být jen odrazem toho vnitřního. Možná jsme tuto vnitřní péči podceňovali (vždyť přece vedle všech těch problémů, co v životě máme, co je nějaké nitro??) a nebo jsme si na ni nechtěli udělat čas (máme toho přece tolik důležitějšího na práci!) Jenže s takovou bychom se k tomu nedostali nikdy. Nemůžeme čekat, až nám někdo nebo něco dovolí zabývat se sami sebou. Jsme to my, kdo musí rozhodnout o tom, že v tom a tom čase prostě budeme léčit své srdce a vše ostatní půjde stranou. Jsme to my, kdo musí rozhodovat o svém čase. Chceme-li do svého rozvrhu něco zařadit, prostě to tam dejme – a naopak z něj vypusťme něco, co nás nenaplňuje a co nám jen zabírá drahocenný čas. Když si dovolíme na čas vypnout a odejít do ústraní, abychom si dopřáli potřebnou péči, můžeme pak zjistit, jakými zázračnými způsoby se mezitím všechno ostatní zařídilo i bez nás. Vzdejme se přesvědčení, že musíme být vždy a u všeho, a prostě pro jednou nechme všechno být. Máme-li ohledně něčeho obavy, požádejme své anděly, aby na to dohlédli, a budeme-li se také cítit vedeni k konkrétním činům (třeba požádat někoho o pohlídání dětí nebo vyřízení něčeho apod.), udělejme to… a pak, s vědomím, že je o všechno postaráno, se oddejme svému léčení.
Všechno bude dobré, když se zaměříme na mír a jeho vytváření v našem vlastním životě i ve světě. Sami jsme součástí světa, a tak, ať už uděláme cokoli pro dobro nás či druhých, přímo posilujeme i dobro ve světě. Nepodceňujme moc, kterou na tomto světě máme. Nedělejme ze sebe oběti a nedávejme svou moc druhým lidem nebo médiím. Druzí lidé jsou mnohdy ovlivněni vlastními strachy, a tak nás – přestože s dobrým úmyslem – mohou odrazovat od naší cesty, o které sami jasně víme, že je to ta nejlepší. Jejich nesouhlas a možná i negativní reakce neznamenají, že naše volba je špatná, ale že oni se bojí. Cítíme-li ve svém srdci, že kroky, k nimž se chystáme, jsou opravdu dobré, je úplně v pořádku je udělat i přes odpor jiných lidí. Mějme s nimi soucit, ale nenechme jejich strach, aby ovládal i nás. Je v pořádku říct Ne strachu, ať už vlastnímu nebo cizímu! Strach nemá nic společného se zodpovědností. A přestože je do jisté míry přirozený, velká část z nás si z něj udělala svou základní vibraci a své naladění; udělala z něj Toho, kdo rozhoduje o nás, o našich pocitech, o tom, co můžeme nebo nemůžeme, apod. Strach tu ale není proto, aby nám vládl. My máme vládnout jemu. To my musíme rozhodnout, že nás nebude omezovat. My musíme rozhodnout, že se jím nenecháme paralyzovat. My se musíme rozhodnout, že budeme poslouchat místo něj intuici, která se nikdy nemýlí a vždy nás vede v souladu s vyšším dobrem nás i všech ostatních bytostí. Jsme to my, kdo rozhoduje o tom, komu nebo čemu budeme naslouchat, a co budeme nebo nebudeme dělat ve svém životě. Chopme se tedy své vlastní moci, uvědomme si, že na ní není nic špatného, když při jejím využívání respektujeme svobodu všech, a vykonejme ve svém životě vše, co potřebujeme k vybudování si vnitřního i vnějšího míru. Je to ta nejlepší investice jak pro nás a naši budoucnost, tak i pro svět a jeho budoucnost. ♥
* * *
Zdroj: andelskydenik.blogspot.cz
Děkujeme: