Milí přátelé,
v tomto týdnu nás naši andělé vedou k tomu, abychom si dopřávali více potěšení sami pro sebe a také si ho náležitě vychutnávali. Mnozí z nás mají problém přijímat dobro, protože jsou zvyklí hlavně dávat a dávat a sami si nic nedopřávat. Ale i když přijímat umíme a něčeho dobrého se nám dostane, nedovolíme si to opravdu užít. Pak ovšem doopravdy nic nepřijmeme. Přijde nám, že nám nenáleží se z něčeho těšit, když je přitom ve světě tolik práce, kterou máme vykonat. Rovněž přesvědčení, že těšit se z dobrých věcí mají hlavně druzí a že my jsme tu proto, abychom to pro ně zařizovali, může stát v cestě naší vlastní spokojenosti. Řadíme se na poslední místo a myslíme si, že sami sobě odpírat dobro můžeme, protože ho přece tolik nepotřebujeme, protože “hlavní je, že se mají dobře druzí” a protože “největší potěšení je těšit druhé a konat dobro”. Tato přesvědčení sice mají hodně co do sebe, ale číhá v nich past sebezapírání a sebezrazování. Naše duše a naše tělo mají přece také potřeby! Úplně stejně jako všichni ostatní máme i my svá přání a touhy, věci, které milujeme a které nás těší, a ty je potřeba si dopřávat – s naprosto čistým svědomím, bez jakéhokoli pocitu viny nebo dluhu, kterým lidé zvyklí pouze dávat mívají. Kdo má pocit, že mu nenáleží se z něčeho těšit a že “by měl místo toho něco dělat”, stojí v tomto týdnu před výzvou uvědomit si i svou vlastní hodnotu a přestat zanedbávat sám sebe. Je to stejně vážné jako zanedbávání ostatních. Jsme k sobě neohleduplní a nebereme v potaz své vlastní potřeby, neděláme si čas na sebe ani na to, abychom si něco užili, a když už si něco dopřejeme, doopravdy se z toho netěšíme, protože máme pořád pocit, že bychom měli místo toho dělat něco pro druhé a “neplýtvat časem”.
Když se zanedbáváme, přestáváme sami sobě věřit – protože se přece neustále zrazujeme! Jak bychom si mohli věřit? Když však potom postrádáme sebedůvěru a vlastní uznání, začneme ho potřebovat a vyžadovat od druhých – a začneme dělat všechno proto, abychom ho od nich dostali. Pokud cítíme, že naše neustálá potřeba dávat a něco dělat pro druhé vychází z nutkavé potřeby jejich zpětných vazeb spíše než z upřímného, hlubokého přání, pak jsme vedeni k tomu, abychom se začali řádně starat sami o sebe a znovu si vybudovali sebedůvěru = důvěru k sobě samým. To se nestane, dokud si nedokážeme, že si opravdu můžeme věřit, že se o sebe postaráme a že si dopřejeme to, co potřebujeme. Když se zanedbáváme, pak víme, že se na sebe nemůžeme spoléhat a máme strach a úzkost. Naše vztahy jsou pak založeny na naší závislosti na druhých, od kterých chceme to, co si sami odmítáme dávat. To nepřinese nic dobrého nám ani jim. Chceme-li mít opravdu zdravé, pěkné vztahy, musíme mít dobrý vztah sami se sebou a k sobě. Budeme se cítit dobře a naše vztahy budou vzkvétat – stejně jako i další oblasti našeho života. Dovolme si nejen přijímat, ale také se TĚŠIT z toho, co přijmeme, a opravdu si to vychutnat. Máme na to naprosto přirozené právo. ♥
– Magda
* * *
Pro výklad používám Tarotové karty strážných andělů od Doreen Virtue a Radleigho Valentinea. Vybírám tři karty, které nejsou chronologicky řazeny, všechny platí souběžně pro celý týden a vzájemně se svými významy doplňují. Společně nám přibližují ladění tohoto období. Při čtení výkladu sledujte i své pocity, myšlenky, vize či slova, která vás přitom napadnou, neboť představují doplňující andělské vedení konkrétně pro vás a vaši situaci.
První kartou pro tento týden je Dvojka Činu, která vypovídá o naší nerozhodnosti a váhání. Stojíme možná na rozcestí a musíme se rozhodnout mezi dvěma cestami, ale ani jedna nám nepřipadá jako ta pravá. Tato karta nám říká, že je v pořádku dopřát si na svou volbu více času a že se mezitím můžeme zabývat svými dlouhodobými plány a případně je pozměnit. Tato karta znamená také dohody mezi partnery, zejména co se týká práce, a rovněž partnerství samo o sobě. Říká nám, že když se otevřeme hlediskům dalších lidí, může nás to v mnohém obohatit – a kdoví, třeba se nám díky nim otevřou i další cesty, o nichž jsme předtím nevěděli, a proto jsme byli tak nerozhodní.
Druhou kartou pro tento týden je Šestka Myšlenek, která nám zvěstuje konec myšlenkových bouří a stresování. Může to i znamenat, že jsme se natolik vyčerpali svým myšlením a analyzováním, že už na to ani nemáme sílu. Možná jsme prostě unavení z neustálého řešení problémů a zanedbávání svých vlastních potřeb. Tato karta říká, že období stresu končí – ať už “samo” a nebo naším vlastním rozhodnutím – a že nastává příznivější, uvolněnější období, byť nevypovídá nic o tom, kam přesně odsud míříme. Každopádně to však bude lepší než doposud. Z rozbouřeného moře vplouváme na klidnou hladinu.
Poslední kartou pro tento týden je Otevřete své srdce. V tradičním tarotu je to karta Zamilovaných, takže to může být znamení nového srdečného vztahu, a nebo léčení našich citových bloků a zranění, která nám v nalezení takového vztahu či v jeho prožívání brání. Nemusí to přímo znamenat, že někoho potkáme, ale že proběhnou věci, které nám k novému (či k uzdravení současného) vztahu pomohou.
V kontextu celého výkladu je to o otevření našich srdcí vůči lásce, která je nám k dispozici, ale kterou nevnímáme, zejména pokud se neustále zaměřujeme na to, co všechno nemáme a co všechno v našem životě nefunguje. Můžeme mít v životě dvacet důvěryhodných lidí a jednoho zrádce – a jde jen o to, zda se rozhodneme svou pozornost soustředit na zradu a nebo důvěru. Obvykle máme v životě mnoho dobrého, ale my se na to nedíváme kvůli tomu, co se nám nelíbí, a pak máme dojem, že vlastně ani nic dobrého nemáme. Tato karta říká, že jsme uzavřeli své srdce lásce a důvěře a že ho máme zase otevřít. Dokud to neuděláme, ani sebevíc dobra nás nepotěší, protože tato radost ani láska neproniknou do našeho srdce. Chceme-li být od srdce šťastní, musíme mít srdce přístupné, ne uzavřené, byť to náš rozum považuje za “bezpečné”.
Pokud stojíme před rozhodnutím a váháme (viz. první karta), může to být tím, že jsme ze svého rozhodování vynechali srdce. Rozum nám říká: “Měl/a by sis vybrat tohle, protože a protože…” Logické důvody se nedají vyvrátit, musíme uznat, že ano, že rozum má pravdu a že všechno, co říká, je zcela jasně opodstatněné…. ale proč nám tedy jím vybraná cesta pořád jaksi nevoní? Vždyť má přece úplnou pravdu, tak proč to NECÍTÍME jako to nejlepší? Srdce vnímá i za hranice logiky, a tak snadno vycítí mnohem lepší cestu, která se teprve odhalí, což však rozum nemůže vědět a hodnotí naše možnosti na základě toho, co vidí naprosto jasně a průkazně teď a co na základě logiky považuje za nejvhodnější. Zapomínáme-li při svém rozhodování na své srdce, nebo je-li jeho hlas neustále přehlušován ječícím rozumem a jím vyvolanými emocemi, je pochopitelné, že jsme zmatení a že se cítíme omezení. Když se však zklidníme (viz. druhá karta) a dáme větší prostor srdci, můžeme najednou objevit celou plejádu skvělých řešení a také tu nejlepší cestu, kterou rozum vůbec nepředvídal, ale která přesto existovala – a o které srdce vědělo a jen čekalo, až ho začneme poslouchat.
V neposlední řadě je to o aktivitách, které nás od srdce naplňují a které si opravdu upřímně užíváme. Máme dělat to, co nás naplňuje. Také nás vede k tomu, abychom žili svůj život i srdcem a ne jen hlavou.
SHRNUTÍ
Tento týden se budeme hodně zabývat sami sebou a objevovat v sobě věci, které nám brání v pohybu kupředu na cestě za štěstím. Mohou to být hlavně obavy, nedůvěra, pochybnosti a další myšlenky či emoce, které v nás možná vyvolaly staré negativní zážitky a které si v sobě dosud držíme, protože si myslíme, že se tím uchráníme před dalším zraněním. Andělé říkají, že i když se samozřejmě ve své budoucnosti můžeme setkat i s dalšími zklamáními a jinými ranami, nikdy tím neutrpíme tolik jako uzavřením vlastního srdce. Prožít život bez srdce je to největší neštěstí.
Máme také více své srdce zapojovat do svého rozhodování. Ne vždy jsou to racionální podklady, které ke svému rozhodnutí potřebujeme. Rozum sice může mít pravdu a všechny jeho argumenty mohou být pádné, a přesto to nemusí být ta nejlepší cesta – byť přece jasně vidíme, že je, a máme to i dokázáno! Cest a řešení může existovat mnohem více než jsou ty, o kterých momentálně víme, a tak se otevřeme i možnostem, které sice nevidíme, ale které přesto existují. Dovolme si myslet nad rámec a nechat do naší volby mluvit i srdce. Abychom ho přitom slyšeli, je třeba ztišit myšlenkový hluk ve své hlavě a zklidnit emoce vyvolané panikařícím myšlením. Naši andělé i archandělé nám v tom rádi pomohou – archanděl Michael nám pomůže zbavit se strachu a přestat tolik poslouchat své ego, archanděl Rafael nám pomůže uzdravit staré rány a vyléčit tak nejen naše city a myšlení, ale i naše tělo, archanděl Haniel nám pomůže zjemnit náš přístup i chování (zejména k sobě samým), archanděl Metatron nám pomůže projasnit a soustředit své myšlenky na to nejpodstatnější, aniž by nás mátly další, nepodstatné okolnosti. Nemusíme volat konkrétní jména, vždy stačí požádat o pomoc Nebesa, a ona nám sešlou ty nejideálnější nápomocné bytosti pro nás a naši situaci. Nemusíme přesně vědět, kdo nás doprovází, ale vždy si můžeme být jisti tím, že je tu pro nás a že je to ten nejlepší pomocník v daný čas a za daných okolností.
Tento týden se tedy soustřeďme na sebe, na sebepoznávání a sebezkoumání a dopřávejme si přitom všechnu potřebnou péči, kterou jsme dosud postrádali nebo zanedbávali. Náš vnější svět (vztahy, kariéra, finance, domov i další oblasti v životě) nám pak bude naši nově rozzářenou a rozprouděnou vlastní energii přirozeně odrážet nazpět. Je to investice nejen do nás a do našeho života, ale i pro životy všech ostatních, kterých se na své cestě dotkneme. ♥
* * *
zdroj:
https://andelskydenik.blogspot.cz |
Děkujeme |
V případě, že máte zájem o zasílání novinek z našich stránek, můžete vyplnit následující údaje: