Někdy, když konáš v životě dobro a raduješ se z něj, objevují se lidé, kteří ti to nepřejí a srážejí tě. Někdy, když odmítneš udělat něco, co udělat nechceš, ale co od tebe očekával někdo druhý, začne ti tento člověk ubližovat výčitkami, obviňováním nebo tím, že tě odsoudí. Kvůli tomu pak získáváš strach, že za své dobro a víru v sebe sama budeš srážena nepřejícími lidmi a bojíš se být sama sebou. Je však důležité uvědomit si, že to není důvod k tomu, abys na tom, co cítíš jako správné, něco měnila.
Pokud se potýkáš se strachem z druhých lidí, z jejich názorů, reakcí nebo chování vůči tobě, a bojíš se kvůli tomu plně projevovat a žít svůj život tak, jak by sis přála, zamysli se prosím.
Zkus si na chvíli představit, že jsi obilí. Že jsi jeden z těch krásných zlatých klásků. Ty i mnozí další takto společně vytváříte nádherná pole plná hojné úrody, která dokáže nasytit lidstvo. Každý klásek je důležitý a každý přináší lidstvu něco dobrého tím, že existuje.
Proč by vám to měl někdo vyčítat?
Jen hlupák by vinil obilí za to, že roste!
Jen ten, kdo je zcela neuvědomělý, by obilí pošlapal za jeho sílu a krásu!
Jestliže někdo kvůli své touze dokázat si svou sílu poničí obilí, dopřeje si sice pocit moci, ale přitom si neuvědomí, že si zničil vlastní chléb.
V tomto stejně jako v čemkoli jiném platí “Co uděláš jiným, děláš sám sobě.” Kdo ponižuje či zneužívá druhé a zastrašuje je, sám sebe odsuzuje k utrpení. Kdo je slepý vůči druhým, je slepý i vůči sobě. Kdo ze své vlastní hlouposti omezuje druhého člověka, vydírá ho a brání mu v plném rozvoji, – ten, kdo brání obilí v růstu -, sám pak nejvíce doplatí na tuto svou hloupost.
Zaslepený člověče, můžeš obilí nenávidět, můžeš mu závidět jeho zlatavou krásu, můžeš mu závidět sílu, s jakou vyrůstá, můžeš ho podupat a polámat, ale jsi to jen a jen ty, kdo na to doplatí! I když jsi obilí pošlapal a myslíš si, že jsi nad ním zvítězil, ono dokáže vyrůst znovu a pokračovat v rozvíjení své úrody. Do té doby tě však tvůj vlastní hlad tvrdě potrestá, coby důsledek tvého sobeckého jednání.
Je třeba se vzepřít neustálému zneužívání a pošlapávání vaší dobroty. Jste jako obilí a je vám předurčeno růst. Jste krásnými, silnými klásky, které přinášejí světu tolik dobrého! Nedovolte nikomu, aby po vás šlapal! V sázce je víc než jeho pocit sobeckého uspokojení! A i kdyby se vám nepodařilo zabránit mu v tom, aby vás polámal, nemusíte mít strach, protože znovu povyrostete a budete moci nadále pokračovat v šíření hojné úrody. Máte v sobě sílu Matky Přírody, která vám vždy dodá novou energii pro život.
Nepřestávejte růst kvůli strachu z bezohledných a nesoucitných lidí. Nestojí to za to. Nebojte se stát si za svým a dělat věci tak, jak to uznáte sami za vhodné. Nenechte se zaplašit jejich výhrůžkami nebo vydíráním. Soustřeďte se na to, kvůli čemu jste na této Zemi – na šíření dobra, lásky, radosti a všeho, co je důležité pro život každého z vás i pro celý svět. To vám nemůže nikdo vyčítat. V tom vám nikdo nemá právo bránit. Pamatujte si to, prosím.
* * *
Zdroj: andelskydenik.blogspot.cz
Děkujeme