Nejznámějším zakladatelem léčby informací byl před zhruba dvěma sty lety Samuel Hahnemann, zakladatel homeopatie. Připravil „zředění” léčivých prostředků ve vodě, která prakticky neobsahovala žádnou účinnou substanci ve formě tradičních materiálních drog – a právě potom byla nejúčinnější. Pro klasickou medicínu, vlastně pro všechny materialisticky uvažující lidi, to byla nehorázná provokace.
Čerstvá voda, která vyvěrá ze země, obsahuje četné informace; má za sebou předlouhou historii, která se počítá na stovky, ba tisíce let. Místa, kde vyvěrá tato vyzrálá starodávná voda, se odjakživa těšila mimořádné úctě. Mnohé prameny vykazují zcela jednoznačné a ověřené léčivé účinky, takže v jejich blízkosti vznikly svatyně, lázně a poutní centra.
Chceme-li vodu užívat jako lék, měli bychom do ní uložit nové informace, jak to činí homeopatie či květová terapie.
V homeopatii se výchozi látky potencují (zvýší se jejich účinnost). Takže účinnost léku je tím silnější, čím vyšší je potencování. Přitom nejde o žádné „zředění”! Lék začne působit teprve tehdy, když se substance protřepe nebo rozetře. U tekutých přípravků proto mnozí homeopati doporučují, aby se substance před požitím ještě dodatečně aktivovala opakovaným protřepáním lahvičky. Z pohledu materialistické vědy to vypadá nesmyslně, neboť nejpozději od „C 12″, to znamená od zředění 1: 10012, se již v léku nenachází jediná molekula výchozí substance, takže podle klasické medicíny je neúčinný. Vyjdeme-li však při výkladu z pojmu informace, snadněji porozumíme, jak to může fungovat. Protřepáním se informace výchozí substance přenese na vodu.
Rovněž esence z květů ve vodě se připravují podle sluneční metody. Vezme se velká skleněná mísa, naplní se čistou pramenitou vodou a postaví na místo, kde roste příslušná rostlina. Květy se otrhají, položí na vodní hladinu a nechá se na ně působit slunce. Vlivem slunečního světla se informace květů přenesou na vodu. Totu jednoduchou metodu objevil anglický lékař Edward Bach. V knize Blüten, die durch die Sede heilen (Květy, které léčí pomocí duše) výstižně popisuje svou metodu léčby celého člověka – nebo lépe řečeno celé bytosti; Bachovy květy mezitím našly uplatnění i ve zvěrolékařství. Pozitivně na ně reagují dokonce i rostliny.
Další krok na cestě k čisté informační medicíně vykonali lidé jako Bea Marková, kteří květové esence připravují „krystalizační metodou”. Ta spočívá v tomto postupu: kulatá kamenná mísa, v jejíž prohlubni vyrostly křemenné krystaly, se naplní pramenitou vodou a podrží pod květem. Sluneční paprsky při tom prostupují květy, dopadají na špičky krystalů a odrážejí se ve vodě. Takto vzniká energetický tok mezi květem, krystalem a vodou. Účinek těchto esencí se vymyká jakémukoli materialistickému výkladu – a přesto účinkují rychle a dlouhodobě.
Na tomto principu je rovněž založena příprava krystalové vody. Ta pak představuje mimořádnou šanci pro vědomé, zodpovědné a citlivé zacházení s pitnou vodou. Stejně tak může působit jako léčivý prostředek.
zdroj: Fliege, Emoto -Léčivá síla vody