Napojení na hojnost

hojnost

Hojnost není něco, co lze získat. Je to něco, na co se musíme naladit. Mějte na paměti, že ve vesmíru je nekonečná zásoba energie a že všechno, včetně vašeho materiálního těla i vašeho majetku, je v podstatě energie. Všechno vibruje. Té vibraci říkáme energie. Tato energie nám dává život.

Energie, kterou vydáváme, závisí na našich myšlenkách a na tom, jak utváříme svůj život. Dívejte se na život očima, které vidí jen nedostatek, a nedostatek bude ve vašem životě vzrůstat. Dívejte se na život očima, které vidí neomezenou hojnost, a váš život se naplní hojností. Potřebujeme-li vlastnit věci, díváme se na svět očima nedostatku. Naše potřeba vlastnictví je odrazem našeho přesvědčení, že nemáme dost. Naše potřeba hromadit a vlastnit nám brání v tom, abychom se naladili na hojnost, kterou máme přímo před očima „naplněnýma nedostatkem“.

Naše touha vlastnit věci, abychom byli šťastní, ukazuje, že jsme ovládáni z vnějšího světa. Tento předpoklad vede k přesvědčení, že jsme neúplní a že tuto neúplnost můžeme naplnit tím, že budeme vlastnit víc věcí. Jaká nekonečná past. Past, z níž nemůžeme uniknout, dokud věříme, že vlastnictví naplní naši vnitřní prázdnotu.

Jak byste mohli něco vlastnit? Na chvíli se zamyslete nad vším, co máte ve snu – auta, čluny, peníze, hračky atd. Jakmile se probudíte, okamžitě si uvědomíte, že všechny ty věci byly iluzorní a že jste je potřebovali jen přechodně pro potřeby svého snu. Nyní se na to vše podívejte z hlediska snu, v němž právě žijete a který trvá osmdesát nebo devadesát let. Představte si, že se probudíte a díváte se zpět na své vlastnictví. Jak byste byli mohli cokoli vlastnit? Jelikož větší část naší existence spadá do astrální dimenze myšlení, materiální věci nám nejsou k ničemu.

Máme-li v sobě prázdnotu, je to proto, že se zabýváme nicotnými myšlenkami, které prázdnotu jen prohlubují. Můžeme žít mnohem uspokojivějším způsobem, soustředíme-li se na úplnost a uvědomíme-li si, že vlastnit nemůžeme vůbec nic – nikdy. To neznamená,že se nemůžeme těšit z toho, co přechodně získáme. Ale nezapomínejte, že všechno je ve stavu neustálé transformace, neustálého přechodu. Jakmile si jednou uvědomíme, že nemůžeme nic vlastnit, pochopíme, že můžeme mít všechno, co chceme, aniž to musíme vlastnit. Brzy objevíme radost, která spočívá v předávání  a sdílení věcí.

Paradoxní je, že jakmile se přestaneme za věcmi honit, zjistíme, že všechno, co jsme kdy chtěli, je dostupné. Strach z toho, že nebudeme mít dost, nám často znemožňuje vidět, že již jsme dost. Nemůžeme vlastnit nic; a život strávený vírou v nedostatek je porušením univerzálního principu hojnosti.

Život hojnosti není život hromadění věcí. Je to život naplněný duchovním pocitem úžasu nad „neomezeností“ existence. Podívejte se například na své vlastní tělo. Je obrazem nesmírné hojnosti, která je omezená jen myšlenkami, jež se na omezení soustřeďují. Vy – ano, vy a tělo, v němž žijete – jste příkladem neomezené hojnosti a dokonalosti. Možnosti vašeho těla jsou opravdu nekonečné . Už sama jeho soběstačná existence je takový zázrak, že nemůžeme pochopit, jak se sem vůbec dostalo, jak s·e udržuje při životě, jak myslí, sní atd.

Vy sami jste hojnost v akci. Ale tělo, kterému říkáte já, nemůže nic vlastnit ani si s sebou nic vzít, až je opustíte. Vaše tělo je ovládáno silami, které přesahují vlastnictví. Všechno, co v životě máte, je tu proto, aby vám sloužilo, nikoli proto, aby vás to zotročovalo. Všechno, co někdo „vlastnil“ jen před několika lety, slouží dnes někomu jinému. Nic nelze vlastnit a čím dříve si to uvědomíme a přestaneme se honit za věcmi, tím snadněji se naladíme na tento .žasný princip hojnosti.

Musíme se jen přestat zabývat tím, co nemáme, a začít si vážit toho, co máme, a toho, čím jsme. V rámci této změny vědomí se služba stane přirozenou součástí hojného života. Gándhí to vyjádřil krásně:

„Ať už vědomě nebo nevědomě každý z nás poskytuje nějakou službu. Děláme-li to vědomě, naše touha sloužit zesílí a přinese štěstí nejen nám, ale celému světu.“

Nebo si přečtěte, co říká Albert Schweitzer na totéž téma:

„Nevím, jaký bude váš osud, ale vím jedno; jediní z vás, kteří budou skutečně šťastní, budou ti, kteří hledali a našli způsob, jak sloužit.“

Tito dva muži byli v mnoha ohledech světci; my ostatní nemůžeme očekávat, že budeme schopni napodobit jejich oddanost službě. Můžeme se však hodně naučit, budeme-li studovat jejich život. Skutečným smyslem života je najít pocit uspokojení za hranicemi úspěchu a vlastnictví.

z knihy Uvidíte až tomu uvěříte, Dr. Wayne W. Dyer

 

Setrváním na těchto stránkách souhlasíte s použitím cookies. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close